Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ruská sonda se nekontrolovaně zřítila k Zemi. Patrně spadla do oceánu

  10:09aktualizováno  19:36
Trosky sondy Fobos-Grunt, která neuspěla v misi k jednomu z měsíců Marsu, spadly v neděli do oceánu. Místem dopadu je Tichý oceán. Původní odhady počítaly se zřícením sondy do Atlantiku.

Pravděpodobné místo dopadu sony Fobos-Grunt | foto: Orbitron

Nedlouhý život neúspěšné sondy Fobos-Grunt skončil podle ruské agentury RIA v neděli 15. ledna v jižní části Tichého oceánu. Ruské Ministerstvo obrany uvedlo, že úlomky skončily asi 1 250 km západně od ostrova Wellington, který je u Chile.

"Podle informací z řídícího centra, měly fragmenty sondy spadnout v 18:45 do Tichého oceánu," řekl agentuře Interfax mluvčí Alexej Zolotuchin.

Ještě pár desítek minut před zánikem se odhady soustředily spíše na Atlantik.

Předpověď místa dopadu sony Fobos-Grunt

Ještě hodinu před dopadem odhadoval Roskosmos pád sondy do těchto míst

Sonda tehdy měla podle aktualizovaných propočtů ruských odborníků na Zemi dopadnout mezi 19:50 a 20:34 středoevropského času.  Předpokládalo se, že trosky zmizí v Atlantském  oceánu někde mezi Brazílií a západní Afrikou.

Přesný čas a ani místo neřízeného návratu však do poslední chvíle nebyly jisté. Sonda se totiž pohybovala v horních vrstvách atmosféry, která je silně ovlivněna sluneční aktivitou a dochází v ní k neustálým změnám

Po 18. hodině se sonda pohybovala ve výšce mezi 114 - 133 kilometrů. Zemi obíhala s periodou necelých 87 minut. 

Dříve zdroj agentury ITAR-TASS z oblasti vesmírného výzkumu odhadoval, že se Fobos-Grunt zřítí na Zemi kolem 19:40 SEČ, kdy se sonda měla pohybovat nad pouští Gobi.

Předpověď másta dopadu sony Fobos-Grunt

Předpověď místa dopadu sony Fobos-Grunt v okolí Chile byla odvolána

Sobotní předpověď, že zbytky družice skončí v Tichém oceánu u chilského pobřeží, ruská agentura zrušila. Ale jak se nyní zdá, byl to relativně přesný odhad. 

Už předtím anulovala propočet, že zanikne nad Atlantikem v blízkosti Argentiny.

Znovu do oceánu

Fobos-Grunt tedy skončil v oceánu, jako v případě předchozích "populárních" zřícení nefunkčních satelitů UARS a ROSAT.

Pokud by část Fobos-Gruntu dopadla na pevninu, přineslo by to vedle nebezpečí zničení majetku či zranění osob i jeden pozitivní moment. Přispělo by to k objasnění důvodů, proč přestala sonda komunikovat a nesplnila úkoly.

Malé riziko

Fobos-Grunt podle expertů představoval  pro lidi jen velmi malé riziko. I přesto, že vážil 14,6 tuny a byl tak jedním z nejtěžších vesmírných aparátů, které kdy dopadly na Zemi.

Podrobně o konci ruské sondy

Jak Rusové přišli o satelit a Američané jeden zachránili

Na povrch naší planety ale sonda podle ruských odborníků nedopadla v jednom kuse.

Odhadovalo se, že u ní zbude jen asi 20 až 30 částí o hmotnosti do 200 kilogramů. Toxické palivo, které měla sonda použít pro let k Marsu a které zůstalo na palubě, podle odborníků mělo shořet v atmosféře.

"Jestli to někdo uvidí, bude to skvělá show. Myslím, že tu doposud v historii letů do vesmíru nebyla exploze tak velkého množství paliva," řekl před pádem sondy Reuters Igor Marinin, redaktor časopisu Novosti Kosmonautiki.

Sonda obsahovala i miniaturní množství radioaktivního izotopu kobaltu 57. Bylo ho však příliš málo na to, aby způsobil škodu.

Jedna z mála komponent, která má šanci na přežití, byl malý návratový modul. Tato kapsle byla speciálně navržena tak, aby v roce 2014 přistála zpět na Zemi

"Měla přivést zpět vzorky z Phobosu. Je to zklamání," svěřil se Reuters Alexander Zacharov jeden z vědců zabývající se misí. "Doufáme, že Roskosmos schválí nové plavidlo ke splnění tohoto úkolu," uzavřel Zacharov.

Rusko vypustilo Fobos-Grunt v listopadu. Sonda měla doletět k Phobosu, jednomu ze dvou měsíců Marsu. Po startu z Bajkonuru ale Fobos-Grunt nezareagoval na pokyny z řídicího střediska, které ho měly nasměrovat od Země do meziplanetárního prostoru.

Fungování aparátu se nepodařilo obnovit a družice od té doby krouží kolem Země, zatímco výška jejího letu se pozvolna snižuje.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Indická raketa PSLV-C38 vynáší do vesmíru mimo jiné i  technologickou...
Na oběžnou dráhu zamířila nová česká družice VZLUSAT-1

Minisatelit VZLUSAT-1 se po letech příprav dostal na oběžnou dráhu.  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.