Nedlouhý život neúspěšné sondy Fobos-Grunt skončil podle ruské agentury RIA v neděli 15. ledna v jižní části Tichého oceánu. Ruské Ministerstvo obrany uvedlo, že úlomky skončily asi 1 250 km západně od ostrova Wellington, který je u Chile.
"Podle informací z řídícího centra, měly fragmenty sondy spadnout v 18:45 do Tichého oceánu," řekl agentuře Interfax mluvčí Alexej Zolotuchin.
Ještě pár desítek minut před zánikem se odhady soustředily spíše na Atlantik.
Ještě hodinu před dopadem odhadoval Roskosmos pád sondy do těchto míst
Sonda tehdy měla podle aktualizovaných propočtů ruských odborníků na Zemi dopadnout mezi 19:50 a 20:34 středoevropského času. Předpokládalo se, že trosky zmizí v Atlantském oceánu někde mezi Brazílií a západní Afrikou.
Přesný čas a ani místo neřízeného návratu však do poslední chvíle nebyly jisté. Sonda se totiž pohybovala v horních vrstvách atmosféry, která je silně ovlivněna sluneční aktivitou a dochází v ní k neustálým změnám
Po 18. hodině se sonda pohybovala ve výšce mezi 114 - 133 kilometrů. Zemi obíhala s periodou necelých 87 minut.
Dříve zdroj agentury ITAR-TASS z oblasti vesmírného výzkumu odhadoval, že se Fobos-Grunt zřítí na Zemi kolem 19:40 SEČ, kdy se sonda měla pohybovat nad pouští Gobi.
Předpověď místa dopadu sony Fobos-Grunt v okolí Chile byla odvolána
Sobotní předpověď, že zbytky družice skončí v Tichém oceánu u chilského pobřeží, ruská agentura zrušila. Ale jak se nyní zdá, byl to relativně přesný odhad.
Už předtím anulovala propočet, že zanikne nad Atlantikem v blízkosti Argentiny.
Znovu do oceánu
Fobos-Grunt tedy skončil v oceánu, jako v případě předchozích "populárních" zřícení nefunkčních satelitů UARS a ROSAT.
Pokud by část Fobos-Gruntu dopadla na pevninu, přineslo by to vedle nebezpečí zničení majetku či zranění osob i jeden pozitivní moment. Přispělo by to k objasnění důvodů, proč přestala sonda komunikovat a nesplnila úkoly.
Malé riziko
Fobos-Grunt podle expertů představoval pro lidi jen velmi malé riziko. I přesto, že vážil 14,6 tuny a byl tak jedním z nejtěžších vesmírných aparátů, které kdy dopadly na Zemi.
Podrobně o konci ruské sondyJak Rusové přišli o satelit a Američané jeden zachránili |
Na povrch naší planety ale sonda podle ruských odborníků nedopadla v jednom kuse.
Odhadovalo se, že u ní zbude jen asi 20 až 30 částí o hmotnosti do 200 kilogramů. Toxické palivo, které měla sonda použít pro let k Marsu a které zůstalo na palubě, podle odborníků mělo shořet v atmosféře.
"Jestli to někdo uvidí, bude to skvělá show. Myslím, že tu doposud v historii letů do vesmíru nebyla exploze tak velkého množství paliva," řekl před pádem sondy Reuters Igor Marinin, redaktor časopisu Novosti Kosmonautiki.
Sonda obsahovala i miniaturní množství radioaktivního izotopu kobaltu 57. Bylo ho však příliš málo na to, aby způsobil škodu.
Jedna z mála komponent, která má šanci na přežití, byl malý návratový modul. Tato kapsle byla speciálně navržena tak, aby v roce 2014 přistála zpět na Zemi
"Měla přivést zpět vzorky z Phobosu. Je to zklamání," svěřil se Reuters Alexander Zacharov jeden z vědců zabývající se misí. "Doufáme, že Roskosmos schválí nové plavidlo ke splnění tohoto úkolu," uzavřel Zacharov.
Rusko vypustilo Fobos-Grunt v listopadu. Sonda měla doletět k Phobosu, jednomu ze dvou měsíců Marsu. Po startu z Bajkonuru ale Fobos-Grunt nezareagoval na pokyny z řídicího střediska, které ho měly nasměrovat od Země do meziplanetárního prostoru.
Fungování aparátu se nepodařilo obnovit a družice od té doby krouží kolem Země, zatímco výška jejího letu se pozvolna snižuje.
