Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


„Náš“ kosmonaut se vrací do vesmíru a opět s sebou veze něco z Česka

  12:10aktualizováno  12:10
Astronaut Andrew Feustel se vřelým vztahem k České republice ve středu znovu odletí do vesmíru a opět s sebou poveze artefakt spojený s naší zemí. Na ISS s ním poputuje reprodukce představy pohledu na Zemi z povrchu Měsíce. Namaloval ji Petr Ginz, čtrnáctiletý chlapec z Prahy, kterého zavraždili nacisté v koncentračním táboře.

Již v pondělí 19.3. časně ráno byla z montážního hangáru MIK přepravena raketa Sojuz FG s lodí Sojuz MS-08 na startovací rampu. Start je plánován na středu 18:45 SEČ. Do kabiny lodě Sojuz MS-08 usedne Andrew Feustel společně se svým kolegou z NASA Richardem Arnoldem a ruským kosmonautem Olegem Artěmjevem. 

Pokud vše proběhne podle plánu, měla by se rusko-americká trojice připojit k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) v pátek 23. března kolem 20:41 SEČ. Zde na ni čeká základní posádka ve složení Anton Škaplerov (Roskosmos), Scott Tingle (NASA) a Norišige Kanaj (JAXA, Japonská kosmická agentura). 

Andrew Jay „Drew“ Feustel

Tak trochu „náš“ kosmonaut

Andrew Jay „Drew“ Feustel se narodil 25. srpna 1965 v Lancasteru a americké Pensylvánii.

Vyrůstal v Lake Orion ve státě Michigan, kde maturoval a na vyšší odborné škole získal titul diplomovaného specialisty. Následovala studia na Pardue University, kde v roce 1989 obdržel bakalářský titul a v roce 1991 doktorát věd z geofyziky. V roce 1995 získal na Queens University v kanadském Ontariu titul Ph.D. 

Pracoval jako geofyzik. V roce 2000 byl vybrán jako kandidát do výcviku ke kosmickým letům NASA a po dvouletém programu obdržel kvalifikaci letového specialisty pro lety v raketoplánech. V květnu 2009 se zúčastnil mise raketoplánu Atlantis STS-125 a podílel se na důležité opravě Hubbleova astronomického teleskopu, kdy uskutečnil tři pracovní výstupy do volného kosmu. 

V dubnu 2011 se vydal ke svému druhému kosmickému letu v raketoplánu Endeavour při misi STS-134 na Mezinárodní kosmickou stanici. Během výstupu do volného kosmu se podílel na důležité opravářské činnosti. S sebou do kosmu tehdy vzal figurku legendárního Krtečka. Po návratu  se na několik dní zastavil i v České republice, kde mimo jiné navštívil pana prezidenta Václava Havla a několik hodin věnoval i čtenářům Technet.cz.

Na svém kontě má Andrew Feustel dva kosmické lety a celkem 28 dnů, 15 hodin, 15 min a 31 s „kosmického času“, přičemž při šesti výstupech do volného kosmu prožil celkem 42 hodin a 18 minut.

Má zajímavé koníčky. Rád opravuje automobily a hraje na kytaru. Je členem rockové skupiny Max Q složené z kosmonautů NASA.

Společně budou na oběžné dráze až do letošního června. Novou trojici čeká standardní půlroční pracovní pobyt na palubě ISS, jehož součástí budou vědecké výzkumy, výstupy do volného kosmu i přijetí nákladních automatických lodí. A v závěru nebude chybět ani přivítání nové trojice, která přiletí v lodi Sojuz MS-09 ve složení Sergej Prokopjev (Roskosmos), Alexander Gerst (ESA, Německo) a Serena Aunón-Chancellorová (NASA), která 18. ledna letošního roku nahradila v posádce původně nominovanou Jeanett Jo Eppsovou rovněž z NASA.

Přímý přenos ze startu budete moci sledovat přímo zde na Technet.cz nebo na stránkách NASA TV.

Zajímavá trojice

Andrew Feustel letí do kosmu se zajímavými kolegy. Jeho americký kolega Richard Robert Arnold z NASA přišel do hvězdného týmu v květnu 2004 v rámci 19. výběrového řízení, aby trénoval na pozici letového specialisty pro lety v raketoplánech v rámci programu „Učitel v kosmu“. Má odpovídající pedagogické vzdělání, pracoval jako učitel, ale nyní se už zcela rekvalifikoval na profesionálního kosmonauta. Ostatně už v březnu 2009, kdy se na palubě raketoplánu Discovery STS-119 vydal s šesti dalšími kolegy na ISS, nepůsobil pouze jako „pan učitel za katedrou“, protože mimo jiné dvakrát vystoupil do volného kosmu a aktivně se podílel na úpravách kanadské mechanické ruky Canadarm. 

K druhému startu se připravil také Oleg Artěmjev. Z celé trojice je nejmladší, je mu 47, Feustelovi je 52 a Arnoldovi 54. Má za sebou rovněž jeden kosmický let jako Arnold. Před příchodem mezi kosmonauty působil jako výzkumný pracovník speciálního zkušebního oddílu RKK Eněrgija. 

Drew s rodinou hostem v redakci Technet.cz

Americký astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou a dvěma syny byli hosty Technet.cz. 

Astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou a syny Arim a Adenem na střeše

Astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou a syny Arim a Adenem na střeše pražské budovy, kde sídlí redakce iDNES.cz (2. srpna 2011)

Podílel se na zkouškách systémů kosmických lodí, nácviků přistání lodě na vodní hladinu, zkoušel těžký skafandr Orlan M-GN pro výstup do volného kosmu, prověřoval postup v hydrolaboratoři, v níž posádky cvičí práci a pohyb v mikrogravitaci a vedle dalších náročných úkolů byl v roce 2009 členem zkušební posádky v úvodní etapě dlouhodobé izolace při napodobení letu na Mars v programu Mars 500. Pobyt v této izolaci trval 105 dnů. 

Členem oddílu ruských kosmonautů je od roku 2003. Od března do září 2014 pobýval se svými kolegy Alexandrem Skvorcovem (Roskosmos) a Stevenem Swansonem (NASA) na ISS. Jeho první kosmický let trval 169 dnů a 5 hodin.

České stopy na oběžné dráze

Andrew Feustel má obrovský vztah k České republice, především k Jižní Moravě, kde jsou rodinné kořeny jeho manželky Indiry. Ta svůj vřelý vztah k naší vlasti mnohokrát zdůraznila. Naučila se velmi dobře česky na svém twitteru si jako pozadí zvolila panorama Pražského hradu.

Paní Alena, maminka Indiry, pochází ze Znojma a za svobodna se jmenovala Pojerová. V roce 1960 se v patnácti letech se svými rodiči odstěhovala do Brna, kde později jako dospělá pracovala na poště. Zde se potkala se svým budoucím manželem dr. Vijayem Bhatnagarem z Indie, který v Brně pracoval v Akademii věd. „Byla to láska na první pohled,“ vyprávěla později paní Indira Feustelová, která se narodila v Nashvillu v Tenesee, kam se rodiče odstěhovali z tehdejšího Československa po svatbě v roce 1965. 

Je lepší recyklovaná voda na ISS nebo české pivo? Astronaut volí pivo

Americký astronaut Andrew Feustel, který vzal českého krtečka na výlet do vesmíru, navštívil spolu s rodinou redakci Technet.cz. A odpověděl na řadu otázek čtenářů. Třeba kdyby si měl vybrat mezi recyklovanou vodou na ISS a český pivem, byla by to jasná volba. Poslechněte si také nádhernou češtinu jeho ženy Indiry.

Astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou odpovídají na dotazy redaktorky

Astronaut Andrew Feustel s manželkou Indirou odpovídají na dotazy redaktorky Technet.cz. (2. srpna 2011)

Rodina putovala za prací otce. Mladší bratr Indiry Samir tak přišel na svět ve francouzském Toulouse a nakonec všichni čtyři sourozenci vyrostli v Kanadě v ontarijském Cornwallu, kam se rodina odstěhovala v roce 1969.

Malá Indira jezdívala na prázdniny nejen za babičkou a dědečkem Pojerovými do Brna, ale také za prababičkou a pradědečkem Nováčkovými do Znojma. Navštěvovala také strýce Rudolfa Pojera v Brně a druhého strýce Richarda Pojera v Plzni.

Ještě silnější pouto celé rodiny Feustelových se zrodilo v roce 2009. Na svůj první kosmický let v raketoplánu Atlantis vzal totiž s sebou na oběžnou dráhu Andrew Feustel na přání své manželky „aby měl v osobním balíčku něco typicky českého“ a po dohodě s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR známé Písně kosmické od Jana Nerudy

Když se chystal ke svému druhému kosmickému letu v raketoplánu Endeavour, diskutovali jeho manželka Indira, Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd CR a Miroslav Konvalina z Amerického centra v Praze, co typicky českého by mohl opět vzít na oběžnou dráhu. Objevily se různé nápady, samozřejmě také na postavičky z kreslených Večerníčků, ale stále to nebylo ono. 

Na konci roku 2010 pořizovali Konvalinovi rodinnou fotku pro své novoroční přání pro přátele. Jejich tehdy dvouletý synek nechtěl před objektivem fotoaparátu posedět, tak mu dali do ruky plyšovou hračku, oblíbenou postavičku Krtečka. Když pak novoroční přání viděla paní Indira, okamžitě si vzpomněla na oblíbené kreslené pohádky od výtvarníka pana Zdeňka Milera. Když Pavel Suchan připomněl, že už druhý pohádkový příběh se jmenoval Krtek a raketa, rázem bylo rozhodnuto, která česká postavička doprovodí Andrew Feustela do kosmu. 

V Moravské ústředně v Brně postavičku vyrobili, aby odpovídala přísným bezpečnostním a protipožárním předpisům NASA, a pak se 19 cm vysoký Krteček vydal na oběžnou dráhu. Málo se ví, že letěli vlastně dva, nejen ten známý z televizních přenosů z kosmu a později z nejrůznějších výstav (v současnosti si ho můžete prohlédnout na výstavě v Technickém muzeum v Brně), ale také jeden menší, kterého později dostal pan Zdeněk Miler.

„Krtkův astronaut“ opět zamíří na ISS. Jeho žena umí obdivuhodně česky

V roce 2016 to bylo přesně pět let, kdy odstartoval český krteček do vesmíru. Na palubu raketoplánu Endeavour si ho s sebou vzal Andrew Feustel. Letos se tento americký astronaut do vesmíru opět vrátí. V plánu je opět i překvapení pro tuzemské fanoušky kosmonautiky. Prozradila nám to jeho žena Indira.

Indira Feustelová - manželka amerického astronauta Andrewa Feustela

Indira Feustel - manželka amerického astronauta Andrewa Feustela

Svůj třetí kosmický let věnuje Andrew Feustel vzpomínce na chlapce, který snil o cestách ke hvězdám, stejně jako vzpomínce na mnoho dalších chlapců s odvážnými touhami a sny, jejichž životy zmařila krutost druhé světové války a holocaustu. Fakt, že Drew Feustel při svém návratu do kosmu s sebou opět vezme něco spojeného s Českou republikou nám už v roce 2016 prozradila jeho žena Indira, která byla na návštěvě za rodinou. Tehdy však ještě nebylo definitivně rozhodnuto, co Feustel na ISS poveze.

Petr Ginz a jeho velký sen

Když 16. ledna 2003 vzlétl na palubě amerického raketoplánu Columbia první izraelský kosmonaut Ilan Ramon, vzal s sebou do kosmu reprodukci představy pohledu na Zemi z povrchu Měsíce. Namaloval ji Petr Ginz, čtrnáctiletý nesmírně nadaný chlapec z Prahy, který se stal v září 1944 jednou z obětí holocaustu. Zajímavostí je, že v Terezíně se s ním kamarádil a vydával časopis i Jiří Brady, muž, kterému Zeman přislíbil, ale nakonec neudělil státní vyznamenání.

Ilan Ramon tehdy alespoň symbolicky splnil velký sen chlapce, jehož nadějný život ukončila krutá nacistická zlovůle. Kresba se však z kosmického letu zpátky na Zemi nevrátila. Raketoplán byl během sestupu z oběžné dráhy zničen. Štafetu velkého poselství se tak nyní rozhodl převzít Andrew Feustel, velkého poselství a symbolu odvahy i touhy nejen svého kolegy kosmonauta Ilana Ramona, ale také čtrnáctiletého Petra Ginze.

Petr se narodil 1. února 1928 v Praze ve smíšené česko-židovské rodině. Žil s rodiči a se sestrou v Praze na Těšnově, naproti dnes již zaniklého Denisova nádraží. Od malička vášnivě četl, rád kreslil a měl spoustu zájmů, pro které ho dospělí a především učitelé pokládali za všestranně talentovaného a předpovídali mu skvělou budoucnost. Nikdo nemohl tušit, že krutost holocaustu Petrův osud tragicky změní.

Malbu země z Měsíce vytvořil Petr Ginz v koncentračním táboře. Kopii obrázku...

Malbu země z Měsíce vytvořil Petr Ginz v koncentračním táboře. Kopii obrázku vzal na palubu raketoplánu Columbia první izraelský kosmonaut Ilan Ramon.

„Mohl z něj vyrůst nový Mácha nebo další Einstein,“ řekl o Petrovi a spoustě podobných nadaných chlapců se stejným osudem spisovatel Arnošt Lustig.

Poslechněte si: Technet a kosmonaut, který vezl krtka, vás zvali na poslední start raketoplánu

Andrew Feustel, který vynesl do vesmíru nejslavnějšího českého krtečka, vás zve ke sledování posledního startu raketoplánu v červenci 2011.

Start raketoplánu Atlantis

Start raketoplánu Atlantis

Na začátku okupace se Petr Ginz pustil do psaní svého prvního románu. Nebyl jistě jediný podobného věku, koho něco takového napadlo, protože stejně staří chlapci často spřádají romantické či dobrodružné sny, které zapisují do objemných sešitů. Někteří nakonec zůstanou pouze u představ, na které posléze zapomenou. 

Petr Ginz však patřil k těm, kteří své sny uskutečňují. A nešlo o pouhou mladickou touhu po romantice. Psal ve stylu tehdy oblíbených románů Julese Verna a dalších autorů, které sám tak rád čítával. Děj zasadil do Afriky, přičemž tato vzdálená kulisa silně připomínala tehdejší realitu života v Praze.

„Kdesi v Africe dokázala skupina lidí přivést k životu obrovského plaza, který chce posléze ovládnout celý svět. Podobně jako k moci tehdy nastoupivší Adolf Hitler a jeho věrní,“ napsal.

Petrova o dva roky mladší sestra Eva, která holocaust přežila, k tomu o mnoho let později uvedla: „Petr se zřejmě domníval, že Jules Verne, který vynalezl a předpověděl tolik věcí, nemohl mít takovou představivost, aby domyslel Hitlera… považoval za potřebné ho doplnit. Anebo snad chtěl vyjádřit pocit dítěte, že to, co se odehrává ve světě, není skutečnost, nýbrž součást jakéhosi fantastického románu.“

Proto Petr vyprávěl o nálezu druhohorní příšery, která se nakonec odhalila jako stroj postavený krutým diktátorem k dalšímu zotročení domorodců a k likvidaci politických odpůrců.Tento jediný v roce 1939 dokončený Petrův román „Návštěva z pravěku“ vyšel tiskem až v roce 2007.

Ručně psaný časopis

V říjnu 1942 se Petr Ginz dostal do Terezínského ghetta, kde byl zařazen do takzvaného chlapeckého domova (heimu) č. 1 v objektu L 417. V jedné třídě této bývalé terezínské školy bylo ubytováno několik desítek hochů, které měl na starosti Valter Eisinger, mladý učitel z Brna. Pod jeho vedením si chlapci zřídili vlastní demokratickou samosprávu „Republiku Škid“, tajně se učili a každý týden vydávali ručně psaný časopis VEDEM v jednom jediném výtisku, jehož duší se brzy stal Petr Ginz, stejně jako byl uznávanou osobností v celém chlapeckém kolektivu (podrobně např. zde).

Petr Ginz byl v roce 1942 deportován do Terezína. O dva roky později zahynul v...

Petr Ginz byl v roce 1942 deportován do Terezína. O dva roky později zahynul v Birkenau.

Ani za zdmi ghetta nepřestal Petr Ginz psát. Byly to však především vzpomínky na dřívější svobodný život doma v Praze. Psal i kreslil. Chyběla mu Praha se svými uličkami i její uspěchaný moderní svět představovaný rušným Václavským náměstím zářícím v noci výklady obchodů i neonovými reklamami, vzpomínal na poklidně plynoucí Vltavu i neustále kamsi spěchající lidi, kteří ho míjeli na chodnících. Ani v Terezíně však neztrácel naději a neskrýval touhu po svobodném životě. Pustil se do psaní dalšího románu „Dobyvatelé“ a v roce 1943 jej doplnil kresbou jedné z Kolumbových lodí a krátkou básničkou, která končila slovy: „Vy s kormidlem v ruce, vy běžte a pro nové dobuďte nový svět.“

Fotogalerie

Petrovi nebylo souzeno, aby se sám mohl vydat na velkou objevitelskou cestu a aby mohl dobýt svět svých velkých snů. Dne 28. září nastoupil se svým bratrancem Pavlem a strýcem Milošem do „transportu na východ“, který je odvezl do Osvětimi, jež se stala cestou bez návratu. Již nějakou dobu před transportem byl Petr nemocný a viditelně zesláblý. Po několikadenní cestě v dobytčích vagónech byl podle svědectví pamětníka při selekci dr. Mengelem nemilosrdně poslán rovnou do plynové komory.

Petrovi rodiče a sestra Eva přežili. Po válce přesídlili do Izraele. Eva svého bratra viděla ještě krátce v Terezíně, kam se sama dostala v květnu 1944 a do svého deníku popsal také osudný den 28. září 1944, který byl jejich posledním setkáním.

Petr Ginz žil v ghettu v hamburských kasárnách. Rok před transportem namaloval...

Petr Ginz žil v ghettu v hamburských kasárnách. Rok před transportem namaloval podobu chlapeckého pokoje.

„Vlak už je tady a oba chlapci jsou připraveni nastoupit Petr má číslo 2392 a Pavel 2626. Jsou společně v jednom vagónu. Petr je fantasticky klidný a strýc Miloš ho obdivoval. Stále jsem doufala, že vlak nepřijede, i když jsem věděla opak. Ale co se dá dělat?... Byl to hrůzný pohled. Do konce života ho nezapomenu. Kolem kasáren se tlačil houf žen, dětí a starců, aby ještě jednou uviděli svého syna, muže nebo bratra. Muži se vykláněli, odsouvali navzájem jeden druhého. Celé kasárny byly obklíčeny četníky, aby někdo neutekl… teď jsou kluci pryč a nám po nich zbyly jen prázdné pryčny.“

Zůstaly zápisy v denících a vzpomínky těch, kteří se štěstím přežili. A zůstala také Petrova kresba, která se znovu vydá do kosmu. Zůstala i kresba z titulní strany časopisu VEDEM se startující raketou.

Autor:


Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Připravte se na pád cen SSD disků. Mohou zlevnit na třetinu

SSD disky jsou stále levnější

Podle firmy Objective Analysis je na trhu tak velký převis nabídky NAND pamětí, které slouží k výrobě SSD disků, že...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Takto by se mohlo bydlet na Marsu. NASA zveřejnila výsledky soutěže

Představa ilustrátora obydlí na Marsu

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila výsledky soutěže s tématem bydlení na Marsu. Stavby bude možné vytvořit...

Objev velkého solného jezera je další důkaz vody na Marsu

Mars

Italští výzkumníci na základě zkoumání dat ze sondy Mars Express našli hluboko pod povrchem Marsu solné jezero.

Lidé sledovali unikátní úplné zatmění Měsíce, podobné bude za sto let

Úplné zatmění Měsíce, zřícenina hradu Hazmburk (27. 7. 2018).

V Česku bylo k vidění největší zatmění Měsíce v tomto století. Mimořádný úkaz trval do 23:13. Navíc byl těsně pod naší...

Najdete na iDNES.cz