Bush sliboval a nedal, Obama rovněž a Trump opět slibuje. NASA slaví 60

aktualizováno 
Díky této organizaci stanuli lidé na Měsíci, vzlétly raketoplány a vědeckotechnická revoluce v USA dostala řádný impuls. NASA oslavila šedesát let od svého vzniku. Kvůli politikům to však nikdy neměla jednoduché.

I za ISS stojí NASA. | foto: NASA

Píše se rok 1957. Sputnik, první družice kroužící okolo Země, stejně jako další družice, které Sověti vypouštěli, ohrožovaly prestiž Spojených států jako technologického lídra světa. 

Co budou vojáci dělat na Měsíci? Jak USA vzdaly boj o Sputnik

Na americké půdě soupeřily o kosmické projekty námořnictvo, letectvo a pozemní armáda, trochu jim přihrávaly ústavy Národního poradního výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics – NACA). Na doporučení vědeckých poradců se prezident Dwight Eisenhower rozhodl veškeré výzkumy s vědeckým charakterem převést do jedné civilní organizace, zatímco vojáci si mohli ponechat všechno, co souviselo s bojovými operacemi v kosmu.

Jedinou civilní institucí, která měla k vesmíru nejblíž, byl Národní poradní výbor pro letectví. Proto Eisenhower podepsal 29. července 1958 zákon o přeměně NACA v NASA – Národní úřad pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration), a to k prvnímu říjnu. Pentagon dostal obdobnou instituci – Agenturu pro pokročilé projekty (Advanced Research Projects Agency – ARPA, dnes DARPA).

Jedině na Měsíci je porazíme!

Ovšem jen tím se Američanům nepodařilo náskok konkurence dohnat. V roce 1961 vypustili Sověti první dva lidi do vesmíru – Jurije Gagarina a Germana Titova. John Glenn letěl až začátkem následujícího roku.

Gagarinovi zatajili parametry letu, aby nedostal strach. Hrozilo udušení

Kennedyho vesmírné středisko.

Prezident John Kennedy chtěl v kosmických závodech zvítězit. Na radu vědců vyhlásil v květnu 1961: USA vypustí do konce desetiletí lidi na Měsíc a šťastně je vrátí na Zemi. Byla to odvážná výzva – Američané neměli žádný stroj, kterým by to dokázali. Projekt Apollo, jak ho nazvali, začal od nuly.

Střediska NASA přitahovala nejlepší vědce a inženýry z celé země. Slůvko Apollo bylo klíčem ke kongresmanům, aby uvolňovali peníze na vesmír. V polovině šedesátých let už USA předstihly SSSR – jejich lodě Gemini manévrovaly a spojovaly se s jinými tělesy. Nacvičovaly tím operace nezbytné pro Apollo.

Také Sověti se rozhodli, že vysadí kosmonauta na Měsíci. Předčasná smrt Sergeje Koroljova, této lokomotivy sovětské kosmonautiky, však jejich úsilí nezabrzdila. Mohl za to nedostatek peněz, nekvalifikované zásahy komunistických funkcionářů a úzká vědeckoprůmyslová základna ukrytá za vojenským tajemstvím.

Úžasné divadlo sledovalo v červenci 1969 na Kennedyho základně na Floridě přes tři tisíce novinářů ze vzdálenosti pěti kilometrů. 

Deník z cesty na Měsíc: Při startu se třásla země, u ucha mi střílel kulomet

Saturn 5 s Apollem 11 se pozvolna vynořoval z oblaku plamene a kouře, stále rychleji stoupal, nakonec zmizel jako žhavá tečka na modré obloze. Scénu podmalovával strašlivý rámus motorů a lehké zemětřesení. Spolu se dvěma českými kolegy jsem vydechl: Byl to můj největší životní zážitek! Milion lidí mělo tuto možnost za hranicemi floridského kosmodromu, patnáct kilometrů daleko. To byla otevřenost NASA.

Po několika dnech přistáli na povrchu našeho věčného souputníka Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Vítězství bylo dokonáno. První lidé vstoupili na půdu jiného nebeského tělesa!

„Proboha! Tam, kde byla raketa, jsou jen trosky.“ Špioni nad Bajkonurem

Vztyčování rakety N1

Moskva nepřipustila, že by se tohoto závodu účastnila, snažila se to maskovat vysíláním lunárních automatů jako „levnějšího a bezpečnějšího“ prostředku. 

Čtyři lunární rakety N-1 krátce po startu z Bajkonuru vybuchly, jak zaznamenaly americké špionážní družice. Teprve uvolnění za panování Michaila Gorbačova tento pilotovaný projekt pozvolna odtajnilo.

Osminásobný zisk

„Naši chlapci se projížděli auty po Měsíci“. Tato skutečnost stačila milionům Američanů, kteří spatřili astronauty, jak se ve svém vozítku prohánějí po našem nejbližším nebeském tělese. Stále víc je tížila ekologicky neudržitelná situace ve velkých městech. 

Fotogalerie

Vláda zápasila s placením války ve Vietnamu. Rozhodla proto zkrátit projekt Apollo o tři plánované výpravy, naposled letělo Apollo 17 v prosinci 1972. Padly i plány na stavbu lunární základny a vyslání astronautů na Mars.

V létě 1975 demonstrovaly obě supervelmoci začátek spolupráce spojením lodí Sojuz a Apollo na oběžné dráze. Avšak sovětská snaha o špionáž u NASA a vpád Rudé armády do Afghánistánu další společné výpravy zrušily.

Američtí odborníci vymýšleli nový kosmický stroj – raketoplán. Prototyp nazvaný Columbia odstartoval v dubnu 1981. Jeho premiéra se zpozdila o několik let. Potíže, které museli při jeho stavbě překonávat, byly větší, než si původně mysleli.

To nic není, to už tu bylo. Proč zemřela posádka Columbie

Ve vzduchu raketoplán příliš elegantně nevypadal, ale tato fotografie z roku

Ve vzduchu raketoplán příliš elegantně nevypadal, ale tato fotografie z roku 1981 představuje čestnou výjimku. Zachycuje přistání Columbie na Edwardsově letecké základně na konci letu STS-2 .

Všechny Američany pak strašlivým způsobem zasáhly havárie těchto dvou kosmických plavidel (Challenger, Columbia) pokaždé zahynula celá posádka, sedm astronautů.

NASA také zahájila mohutnou ofenzivu v poznávání planet naší soustavy. Její automaty během třiceti let obletěly všechna tato tělesa. Díky vynikající elektronice vysílaly zprávy z obrovských dálav až několik desetiletí. Sověti se zmohli pouze na průzkum Venuše, zatímco k Marsu nedoletěli.

Projekt Apollo měl blahodárné důsledky i na pozemskou vědu a techniku. Američané museli vymýšlet spoustu nových přístrojů, postupů s látek, které se postupem času přelily do běžného života. Bez požadavků raketových inženýrů bychom například měli tranzistorová rádia a stolní počítače o 5 až 10 let později.

Američtí daňoví poplatníci zaplatili za Apollo 25 miliard dolarů. Tato investice vyplatila nejméně osmkrát – přinesla zisk 200 miliard dolarů. Koncem osmdesátých let to závistivě odhadoval jeden sovětský akademik. Dnes tento přínos nikdo nespočítá.

NASA se stala jednou z nejcennějších amerických perel – vedle DARPA, některých univerzit a soukromých podniků. Bez ní by měla vědeckotechnická revoluce velké zpoždění.

Na Měsíc za deset let

Raketoplány dolétaly v létě 2011, byly už staré a navíc se ukázalo, že dopravu do vesmíru nezlevnily, jak se čekalo. NASA se už dříve pustila do vývoje nové kosmické lodi a silné rakety. Později byla hlavní silou, která vybudovala Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Astronauty vozí na ISS ruské Sojuzy na raketách R-7. Moskva si za to účtuje nehorázné peníze. Tyto dva ruské stroje však mají obdivuhodnou výdrž. R-7 vynesla Sputnik i Gagarina, Sojuz létá od poloviny šedesátých let. Samozřejmě jsou neustále zdokonalovány a osazovány modernější elektronikou.

Orion měl už raketoplány poslat do šrotu a otevřít novou etapu v dobývání vesmíru

Vesmírná loď NASA Orion je určena pro lety do hlubokého vesmíru. Dokáže tak...

Vesmírná loď NASA Orion je určena pro lety do hlubokého vesmíru. Dokáže tak mimo jiné ochránit posádku nebo elektroniku před kosmickou nebo sluneční radiací. Loď Orion je určena nejen k letu k Marsu, ale i jako základní stavební prvek pro stanice kolem Měsíce a Marsu.

V lednu 2004 vyhlásil prezident George W. Bush ambiciózní plán: v létě 2019, k 50. výročí Apolla 11, se vrátí naši chlapci na Měsíc, současně se budeme chystat k letu astronautů na Mars. Avšak neuvolnil na to dostatek peněz a jeho nástupci z Demokratické strany tyto projekty pohřbili, nejvíc se o to zasloužil Barack Obama.

Nicméně vývoj rakety a kosmické lodi pokračoval, byť ve zpomaleném tempu. Loď Orion (oficiálně Multi-Purpose Crew Vehicle) má na raketě SLS (Space Launch System) poprvé zkušebně odstartovat bez posádky příští rok.

Bush také otevřel bránu do vesmíru soukromým firmám. Orion bude soupeřit s pilotovaným strojem Dragon společnosti SpaceX Elona Muska a Starliner od továrny Boeing. 

Zatímco Orion má mířit na Měsíc a dále, Dragon a Starliner mají převzít obsluhu ISS. První posádky už byly vybrány.

Prezident Donald Trump v rámci svého hesla America First (Amerika vždy jako první) podpořil myšlenku stálé laboratoře na Měsíci a přípravy pro Mars. Zatím však na ně nevyčlenil peníze. 

Samotná příprava lunární základny zabere asi deset let, Mars je v dohledu třicátých let. Tentokrát nebudou USA soupeřit s Ruskem/SSSR, kde kosmonautika kvůli nedostatku peněz živoří, nýbrž se stále ambicióznější Čínou.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Rusové ztrácejí u partnerů kredit, říká český odborník k nehodě Sojuzu

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, posádka musela přistát nouzově přistát....

Porucha nosiče Sojuz bude mít největší dopad na provoz ISS, říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Mimo jiné...

Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Další z rubriky

Rusko nepošle po neúspěšném startu Sojuzu MS-10 zásobovací let k ISS

Návratový modul, který bezpečně přistál s ruským kosmonautem Alexejem Ovčininem...

Čtvrteční nepodvedený start ruské rakety vyústil v odložení startu říjnové zásobovací mise. Mezitím se kosmonauti budou...

Z Kalifornie na Floridu i do Paříže. Jak a kam se vozily raketoplány

Raketoplán Columbia na hřbetě nosiče N905NA nad halou Vehicle Assembly Building...

Letadlové nosiče v podobě upravených Boeingů 747 s raketoplány prožily celou aktivní kariéru. Připomeňte si s námi...

Astronomové objevili novou planetku. Oblet Slunce jí trvá 40 tisíc let

Nově objevený plutoid Goblin.

Astronomové představili nově objevenou trpasličí planetu v naší sluneční soustavě. Planetka Goblin obíhá kolem Slunce v...



Najdete na iDNES.cz