V srpnu 1968 se Václavské náměstí spolu s navazující Vinohradskou třídou stalo symbolem skutečně lidového spontánního odporu proti vojenské okupaci. Davy občanů blokovaly pohyb sovětských tanků a vojenských vozidel.
Ústředním bodem byla samozřejmě dominantní socha svatého Václava obklopená patrony české země. Rozměrný podstavec sousoší se postupně pokrýval hesly, nápisy a plakáty, které vyjadřovaly skutečné názory občanů. Fasáda budovy Národního muzea se stala němým svědkem nesmyslnosti a vojenské tuposti. Pravděpodobně pod vlivem střelby a výbuchů munice na nedaleké Vinohradské třídě spustili sovětští vojáci zběsilou palbu na budovu, kterou zřejmě považovali pro svoji honosnost za významnou. A prostor mezi sousoším a Národním muzeem půl roku poté zvolil Jan Palach k činu, který měl vyburcovat národ.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo pak 21.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Chápala to samozřejmě i média. Rudé právo z 22. srpna přibližovalo čtenářům atmosféru místa takto: „Vojáci, jděte domů! Rychle! – vyzývá ruský nápis, upevněný na podstavci sochy sv. Václava. A pod ním kolem sochy sedí tiše mladí i starší. Sv. Václav je ozdoben československými vlajkami. Je tu i několik letáků, vyzývající okupační vojska k odchodu. Podpisy: Polygrafia Praha, Univerzita Karlova. Nápis na soše, kterého si normálně ani nevšimneme: „Nedej zahynout nám, ni budoucím“, dostává dnes živý význam. Je doplněn transparentem vyjadřujícím názor nás všech: Dubček, hurá! Zasmušile sedí lidé na podstavci sochy. Na rohu postávají hloučky, poslouchají tranzistory. Den, na který nikdy nezapomeneme…“
Václavské náměstí skutečně v den, který reportér popisuje, zažilo mnohé. Už brzy ráno 21. srpna se na Václavském náměstí shromáždili mladí lidé. Náměstí i celé centrum bylo brzy davy zatarasené, takže občané jedoucí tramvajemi do práce museli vystoupit a jít pěšky. K prvním srážkám s vojenskými jednotkami v centru Prahy došlo po sedmé hodině ranní.
Krátce před půl osmou dorazily první tanky na Václavské náměstí a Vinohradskou třídu. Vojáci s technikou se v cíli své cesty chovali zprvu dost bezradně. Jako by dostali pokyny jen na cestu. Přes Václavské náměstí na Staroměstské náměstí projížděly nákladní automobily plné mladých lidí s československými vlajkami. Zpívali státní hymnu a skandovali hesla proti okupaci.
Po deváté hodině dopolední se část tanků přesunula zpět z Vinohradské na Václavské náměstí. Bez zjevného důvodu začali vojáci z kulometů a samopalů ostřelovat domy, zejména budovu Národního muzea. Na schodišti před muzeem leželi lidé přibití střelbou k zemi. Po náměstí šel průvod lidí se zakrvácenou vlajkou. Ve 12:00 na výzvu tvůrčích a uměleckých svazů proběhla protestní generální stávka. Na dvě minuty ustal v Praze veškerý pohyb v ulicích.
Není na koho střílet
Hodinová generální stávka se uskutečnila ještě 23. srpna od 12 do 13 hodin na výzvu XIV. mimořádného sjezdu KSČ. Václavské náměstí pak bylo najednou zcela pusté až na tanky s vojáky.
Znovu dejme prostor tehdejším novinám, konkrétně Rudému právu z 24. srpna: „Průběh hodinové generální stávky na Václavském náměstí: Od Národního muzea jde dolů Václavským náměstím řada mladých lidí. Drží se za ruce a volají: „Vykliďte ulice!“ Za nimi zůstává prázdná široká plocha náměstí. Začínají houkat sirény, klaksony. Vojáci v tancích se rozhlížejí kolem. Nevědí, co se děje. Pozorují budovy po obou stranách, pátrají po oknech. U některých tanků se uzavírají poklopy. Kulomety a děla se otáčejí, hledají cíle. Ale není na koho střílet, nikdo neprovokuje.
Lidé, celý národ vstoupil do generální stávky, kterou vyhlásila naše Komunistická strana. Václavské náměstí je najednou pusté, jen prach zvedá papíry, plakáty. Zůstávají jen tanky, vojáci. Nikdo kolem nich, žádní naši lidé. Tak ukázněně projevují svůj klid, solidaritu a rozhodnost, kterou chtějí vyjádřit plnou podporu Svobodovi a Dubčekovi. Ve 13:00 se Václavské náměstí znovu zalidňuje. Všichni tleskají a volají: „Dubček, Svoboda!“ Od Můstku směrem nahoru se valí proud těch, kteří ukázněně demonstrovali. Generální stávka ukázala smýšlení mladých i starých, mužů i žen: Jsme se Svobodou a Dubčekem, podporujeme nové vedení KSČ.“
Václavské náměstí se sochou svatého Václava symbolizovalo v srpnu 1968 jednotu odporu proti vojenské okupaci. Několik měsíců zůstal celý národ jednotný. Odhodlanost ovšem nevyhnutelně slábla a začalo přibývat kompromisů.
