Jak se KSČ pokusila zadrátovat i nebe. Ničila letce i celé letectví

aktualizováno 
Před 70 lety se KSČ pokusila zadrátovat kromě hranic i celé nebe. Prozápadně orientované letecké odborníky přeřadila na manuální práci, případně je mučila nebo jinak týrala. Přečtěte si o osudech „prašivé ovce“ Václava Šloufa nebo Bohuslava Tobyšky, který musel utéct za hranice, aby přežil a mohl své zkušenosti uplatnit jinde.

ČSA musely po válce flotilu budovat pochopitelně od nuly, nosným typem se staly Dakoty (nebo chcete-li Skytrainy) zakoupené z válečných přebytků USA. Interiér vojenských strojů upravily do použitelné podoby podniky Avia a Aero. V letech 1946 až 1950 tak ČSA získaly několik desítek Dakot a ze služby byly vyřazeny do roku 1960. | foto: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club

Když se v únoru 1948 za podpory velké části národa chopila KSČ moci, na ruzyňském letišti Vítězný únor nijak oslnivě neprobíhal. Výstražná generální stávka na podporu komunistických požadavků dopadla tak, že hala hangáru A, kde se měli zaměstnanci sejít k protestní manifestaci, byla poloprázdná.

Dokonce docházelo i k projevům nesouhlasu. Například v dílně radiotechnické zkušebny zaměstnanci celou hodinu vydrželi mlátit kladivy do plechových tabulí a skříní. Nesouhlasných projevů probíhala po letišti celá řada, ale na vývoji událostí nemohly nic změnit.

Je brzdou pokroku

V prostředí totalitního státu se zaměstnanci postupně ocitali na různých seznamech, jejichž vznik byl podporován a využíván bezpečnostními orgány:

  • Seznam zaměstnanců propuštěných Akčním výborem ČSA
  • Dodatečný seznam odebraných průkazek zaměstnanců ČSA, kteří byli propuštěni
  • Seznam členů LP ČSA, kterým byl odebrán cestovní pas
  • Seznam pilotů úředníků MD, kteří umějí létat, nebo mají letecké diplomy
  • Seznam zaměstnanců zdejšího obvodu a mimo obvod, kteří sloužili za války v československé zahraniční západní armádě u složky RAF

Akční výbor Národní fronty při ČSA, revoluční výkonná moc, vystoupil již dva dny po komunistickém puči 27. února s prohlášením, který pro začátek obsahoval opravdový revoluční pelmel

  1. Aby ČSA byly urychleně znárodněny, neboť tj. předpokladem pružnějšího a samostatnějšího obchodního rozhodování.
  2. Žádáme kategoricky, aby okamžitě a definitivně byli zbaveni funkcí náměstci vrchního ředitele ČSA Ing. Droppa a pplk. letectva Tobyška. Posledně jmenovaný má záporný vztah k lidově demokratickým řádům a je brzdou pokroku, odvolání je nezbytné v zájmu klidu v ČSA.
  3. Žádáme, aby bylo provedeno usnesení vlády zrušeno, kterým se nařizuje zrušení vládní letky a letky poverenictva (pozn: poválečná obdoba vlády na Slovensku)
  4. Žádáme vyklizení hangáru obsazeného Československým aeroklubem pro potřeby ČSA.
  5. Je naším kategorickým požadavkem, aby ČSA jediným koncesovaným dopravcem na území ČSR a aby nikomu jinému nebyla koncese na leteckou dopravu vydána. Zejména v tomto smyslu budiž zamítnuta žádost Pan American Airways v tomto smyslu.
  6. Žádáme, aby bylo přikročeno k přestavbě letiště.
  7. Žádáme, aby letecký odbor uvažoval o dopravě na letiště, protože spojení letiště s Prahou je stále velkým a nevyřešeným problémem jak zaměstnanců, tak i jiných zájemců.
  8. Věříme, že učiníte vše, aby zejména první tři požadavky byly okamžitě provedeny a rezoluce vzata na zřetel jako celek, pro klidný rozvoj letecké dopravy, pro radostnou práci v ČSA a tím i ve prospěch naší milované vlasti.

Letu zdar!

Akční výbor Národní Fronty při ČSA

Přelomové osmičky

Ze své funkce odvolaný podplukovník Bohuslav Tobyška unikl zatčení poté, co byl včas varován a 15. března se svojí těhotnou manželkou nedaleko Aše ilegálně přešel hranice.

Jeho životní příběh byl pozoruhodný. Za války byl příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, kde od března do listopadu 1944 velel letce B. V srpnu 1943 absolvoval stáž u 96. bombardovací skupiny, kde v kokpitu Létající pevnosti B-17 F absolvoval několik bojových letů nad Německo a okupovaná území. Jako jediný československý letec tak získal za druhé světové války americké vyznamenání Air Medal.

Vyštván komunisty pomáhal v Etiopii

V červnu 1945 po návratu do vlasti velel Tobyška Letecké dopravní skupině. Právě díky svým americkým kontaktům sjednal výhodný nákup Dakot pro aerolinie. A právě tuto minulost mu komunisté vyčítali.

S čím se létalo během „budování socialismu“. Poválečné typy letadel ČSA

Podívejte se na stroje, které psaly historii naší letecké dopravy a mnohé z nich se staly legendami. České aerolinie letos totiž oslavily 90. výročí existence.

Prvním strojem ruské konstrukce u ČSA a zároveň prvním s příďovým podvozkem byl...

Avšak zpátky v Anglii mu v RAF nabídli jen pevný pětiletý úvazek, na který nepřistoupil. Rozhodl se proto odcestovat do Mexika, kde měl organizovat leteckou dopravu. Během čekání k odjezdu však přišla mnohem zajímavější nabídka učiněná etiopským velvyslancem v Londýně – pracovat jako poradce pro tehdejšího etiopského císaře Haile Selassieho I. Mladý císař projevoval k Čechoslovákům velké sympatie. Ty pramenily z předválečných událostí, kdy se prezident Edvard Beneš zastal Etiopie ve Společnosti národů. Československo také striktně dodržovalo sankce proti Itálii, která na Habešany zaútočila.

„Colonel Toby“, jak jej císař nazýval, pomáhal po třináct let v Etiopii budovat jak vojenské, tak i civilní letectvo. Salessie I. mu plně důvěřoval, dokonce mu svěřil dohled nad císařskou pokladnou. Tobyška také některé členy královské rodiny naučil létat. Za zásluhy mu byl v exotické zemi udělen Řád Menelika II. třídy. 

V roce 1950 adresoval Tobyška dopis na MD v Praze. Žádal v něm o vydání potvrzení, že byl v Československu držitelem civilního pilotního diplomu. V dopise z května toho roku se dále uvádí, že pro potřeby habešského aeroklubu, ve kterém již vycvičil na patnáct pilotů, by rád zprostředkoval nákup letadlové techniky z továrny v Chocni. Mělo jít o letadlo L-40 Meta-Sokol, ale i o dnes v podstatě neznámý stroj Orličan M-3 Bonzo. Záležitost se dostala na stůl poslanci Jurovi, do jehož referátu patřila problematika letecké dopravy, a který zařídil, že „Colonel Toby“ se odpovědi nikdy nedočkal. 

Fotogalerie

V roce 1962 se přestěhoval do Itálie, která se hospodářskou pomocí Etiopii snažila odčinit křivdy války. Do Etiopie se pravidelně vracel. Při jedné z jeho návštěv v roce 1974 došlo k vojenskému převratu, během kterého byl Tobyška čtyři měsíce socialistickými povstalci internován a vyslýchán. Za tu dobu se stal bezmocným svědkem řady krutostí i poprav. Nakonec mu bylo umožněno vrátit se zpátky do Itálie, avšak krátce nato se přestěhoval do Španělska, kde v městečku Jávea v roce 1987 zemřel. Trojnásobný držitel čs. válečného kříže, AFC (Air Force Cross) a řady dalších vyznamenání je pohřben ve východních Čechách v České Rybné, po boku svých rodičů a sourozenců. Na unikátní fotografie z rodinného archivu Bohuslava Tobyšky se můžete podívat na stránkách jeho synovce.

Nastalé období „očisty civilního letectví“ postihlo hned na začátku přes dvě stě pracovníků československých letišť, zaměstnanců ČSA a MD. Na kádrovou očistu byly státní orgány dobře připraveny.

Vývojem Il-12 vznikl výkonnější a moderněji vypadající Iljušin Il-14....

Vývojem Il-12 vznikl výkonnější a moderněji vypadající Iljušin Il-14. Československo koupilo licenci a vyrábělo stroje označené jako Avia Av-14. Avia čtrnáctky také modernizovala, co se týče vnitřního vybavení, a zvyšovala přepravní kapacitu. Celkem bylo u nás vyrobeno 203 kusů těchto letadel, z nichž většina byla exportována.

Nakloněn SSSR nebo úskočný/pro západní = nespolehlivý

Komunisté totiž nezapomněli na „stávku“ létajícího personálu z února roku 1947, která byla reakcí na leteckou katastrofu Dakoty OK-XDU, při které zahynuli tři členové posádky a při jejímž vyšetřování byly obnaženy neutěšené poměry v ČSA panovaly.

Piloti po havárii stávkovali, komunisté odpověděli: Letadla padají všude

Když 13. února 1947 kvůli hrubé chybě mechaniků havarovalo letadlo ČSA, byla to poslední kapka, která tehdy vedla ke stávce létajícího personálu. Akce předznamenala nástup komunistické diktatury. Už rok před únorovým pučem si StB nechala vyrobit materiál k pozdějšímu vydírání zaměstnanců ČSA.

Jedna z Dakot (C-47 Skytrain) poválečných ČSA

Jedna z Dakot (C-47 Skytrain) poválečných ČSA

Materiál s názvem Zpráva o poměrech v ČSA, která byla pro potřeby StB  vytvořena v březnu 1947, se nyní hodila. Její součástí byl seznam osob, zaměstnanců, u nichž byly uvedeny stigmatické přívlastky jako: spolehlivý jen pod kontrolou, velmi nakloněn SSSR, lehkovážný, nenáročný, úskočný/pro západní = nespolehlivý, namyšlený tajnůstkář, má sklon ke komunismu, zištný leč praktický odborník, podrazník, dobrý služebník, převeden do výroby, propuštěný.

Mezi dalšími, kteří byli jako jedni z prvních od Československých aerolinií vyhozeni, byl kapitán František Altman. Kvalifikovaný letec se za války v Anglii hlásil ke stíhacímu letectvu, ale pro vysoký věk (36 let) byl odmítnut a nastoupil k 24. dopravní peruti, jejíž letka C zajišťovala i přepravu VIP osobností – Winstona Churchilla, Anthonyho Edena, norského korunního prince Olafa a dalších.

Ačkoliv po válce u Aerolinií létal ke spokojenosti nadřízených, v březnu 1948 byl od ČSA vyhozen. Legálně požádal o vystěhovalecký pas, který mu byl nejdříve udělen, ale v březnu 1949, těsně před odjezdem, byl zatčen a později obviněn, že věděl o útěku bývalých letců RAF, kteří se svými rodinami šťastně přistáli v anglickém Manstonu. Přestože prošel krutými výslechy, protistátní činnost mu dokázána nebyla. Byl odsouzen na pět let, ale měl odvahu se odvolat. Státní soud rozsudek potvrdil a navrch přihodil dalších sedm let za velezradu. Prošel jáchymovskými lágry a v roce 1956 byl s podlomeným zdravím propuštěn.

Nositel čtrnácti válečných vyznamenání, včetně AFC, pomocný dělník bez nároku na důchod, pan pilot František Altman v lednu 1980 vstoupil v Dejvicích na červenou do křižovatky a nepřežil střet s projíždějícím autobusem.

Poválečné ČSA zahájily modernizaci své tehdejší flotily, tvořené válečnými...

Poválečné ČSA zahájily modernizaci své tehdejší flotily, tvořené válečnými přebytky a produkty pokračující výroby německých typů z dob protektorátu, nákupem sovětských Iljušinů Il-12. V boji o zákazníka vznikaly s novými stroji takovéto reklamní fotografie.

Odborníci musí na manuální práci, místo nich přijdou kádry KSČ

„Očista“ prováděná v letectví zasáhla celou řadu politicky neangažovaných odborníků.

Již krátce po únorovém puči byl odvolán ředitel letiště Ruzyně Ing. Zdeněk Wencl spolu se svým zástupcem Ing. Václavem Vlasákem. Odborníci na slovo vzatí se najednou hodili jen k manuální práci. Dále byl odvolán Zdeněk Rohna, vedoucí Zabezpečovací letecké služby, který úspěšně a odborně řídil složky ATC (Oblast), APP (Přibližovací kontrola) i ADC (Letištní kontrola). Proti jeho propuštění dispečeři důrazně leč marně protestovali. Netušili, že bude hůř.

Politická angažovanost byla upřednostňována před odbornými znalostmi.

Oznámení o černých pasažérech na pravidelné lince ČSA.

Oznámení o černých pasažérech na pravidelné lince ČSA.

Na změnu společenských poměrů v letectví reagovalo Ministerstvo vnitra zákazem létání, vyhlášeným 9. března 1948. Impulzem se stal úlet zaměstnance PAA (Pan American Airways) Valtra Bláhy, který den předtím se svojí snoubenkou odstartoval přímo z Ruzyně se Zlínem 281, OK-ARJ z aeroklubu Klecany. Zákaz byl distribuován prostřednictvím telekomunikační sítě „Letecké zabezpečovací služby“ a vztahoval se na všechna československá civilní letadla, vyjma letadel ČSA a vládní letky, pro které byly vydány zvláštní pokyny.

Když o tři měsíce později, 8. června 1948, došlo na odvolání zákazu, doprovázelo jej zavedení přísných restrikcí pro létání v aeroklubech. Na jejich činnost měl příště dohlížet bezpečnostní aparát. Omezení měla zamezit zneužití letadel k útěkům do ciziny a protistátním činům. Směrnice číslo 4310/1-4/6-1948-III/4 „uvolňovala“ létání pouze v těch aeroklubech, „u nichž není vzhledem ke složení vedení členstva i k místním poměrům zvláštní nebezpečí, že by leteckého provozu mohlo být zneužito ke konkrétním činům protistátní povahy.“

Jednotlivá ustanovení, jejichž cílem bylo „uvolnění poměrů v létání“, však samotné létání významně znesnadňovala.

  1. Aeroklub oznámí příslušnému národnímu výboru, a kromě toho i příslušné hlídce bezpečnostního letectva počet a imatrikulační značky všech letadel, která jím budou používána včetně doby pravidelného létání. O přípravě letadel k létání bude vždy vyrozuměna místní stanice SNB.
  2. Ve stejné době budou v provozu maximálně tři letadla, výcvikové lety budou probíhat v okolí mateřského letiště, lety na delších tratích budou napřed ohlášeny okresnímu národnímu výboru, který je může zakázat. Každý takový let musí být ohlášen příslušné hlídce bezpečnostního letectva s uvedením jména pilota a imatrikulace stroje. Zároveň je třeba příslušné hlídce bezpečnostního letectva ohlásit každý přespolní let s uvedením jména pilota a imatrikulace stroje.
  3. Pokud je letoun schopen letu při výměně posádky, před startem, po přistání, budiž střežen odpovědným instruktorem. Po ukončení létání bude vždy vypuštěn benzin a na letadle pokaždé demontována některá podstatná část, bez které nejde let uskutečnit, tato pak uložena na bezpečném a střeženém místě.
  4. Aeroklub určí okresnímu národnímu výboru osobu, která bude za předchozí ustanovení odpovědná a na letišti přítomná od otevření hangáru až po uložení letadel a demontování součástek. Tato osoba bude také dohlížet na to, aby do letadel nebylo čerpáno více benzinu, než je třeba pro účel letu.
  5. Aeroklub je povinen upozornit nejbližší hlídku SNB v případě, že se letadlo ztratí z dohledu, nebo se ve stanovenou dobu nevrátilo.
  6. Jiní cestující než členové aeroklubu, mohou být bráni na palubu letadel pouze se souhlasem okresní úřadovny SNB, těchto osob nesmí být víc než členů posádky a nemají dovoleno mít s sebou zbraň a fotoaparát. Jsou-li v letadle cestující, musí být z letadla vymontováno druhé řízení.
  7. Okresní národní výbory ve spolupráci s oblastními úřadovnami StB přezkouší spolehlivost osob odpovědných za udržování pořádku na letištích a podle potřeby i důvěryhodnost instruktorů a ostatních osob, které mají létat.

V padesátých letech boj se škůdcem vyhrávaly, teď čelí úpadku. Příběh ČSA

Zlí jazykové tvrdí, že dnes jsou ČSA vlastně už jen větším aeroklubem. Přitom jde o společnost s unikátní historií, která v době své největší slávy patřila do světové špičky.

Největším letadlem ve flotile ČSA je dálkový Airbus A330 pronajatý od května...

Největším letadlem ve flotile ČSA je dálkový Airbus A330 pronajatý od května 2013 od Korean Air.

Jenže oblohu zadrátovat nejde, a tak jsou další úlety a únosy na pořadu dne. Pro ilustraci v červenci 1949 adresoval úřad leteckého přidělence USA v Praze Ministerstvu národní obrany dopis, ve kterém jej informoval, že v americké okupační zóně v Německu, se na letištích v Mnichově, Erdingu, Norimberku a Waldenu nacházejí tyto odcizené československé letouny imatrikulací OK-CGH, XIS, AJB, PMF, ZZF, BSB, CEW a ASJ, které by si měli jejich vlastníci co nejdříve vyzvednout.

Po státním únorovém převratu se volné cestování do ciziny stalo pro československé občany nemožné. Pod agendu StB přešla řada činností, které v civilizované zemi patří do civilního sektoru jako například pasové, ale i vízové záležitosti. Na hraničních přechodech byly zavedeny indexové knihy, plné seznamů osob, u kterých byl státně bezpečnostní zájem. Občané Československa se na čtyři desetiletí stali rukojmími ve vlastní zemi.

V září 1948 byl pro administrativní oddělení ČSA vypracován První souhrnný seznam těch, kteří přestali být zaměstnanci v souvislosti s únorovými událostmi. Seznam čítá na šest desítek osob, u nichž jsou v poznámce uvedeny důvody nepřítomnosti – uletěl do ciziny, nevrátil se ze služební cesty, utekl do zahraničí, dosud nezvěstný. U dvou desítek jmen je navíc poznámka o tom, že byli propuštěni akčním výborem.

Rudá záře už dávno nebyla jen nad Kladnem.

Neuvěřitelný únik „prašivé ovce“ za hranice

Na pravidelných linkách ČSA se stávalo, že cestující byl bezpečnostním orgánem na poslední chvíli vyveden z paluby letadla. I o takových situacích vypovídá letecký zápisník zkušeného pilota Oldřicha Doubka, který se stal obětí hromadných čistek na podzim roku 1950:

  • Řím−Athény, OK-WDG, stevardka Sloupová neletěla zpět z Říma do Prahy.
  • Praha−Bratislava−Budapešť, OK-WDJ, při pojíždění v Praze zastaveni věží, zpoždění dvacet minut vyvolané následnou prohlídkou letadla.
  • Praha−Paříž, OK-WDR, problémy s pasovým odbavením cestujících, odlet opožděn o dvě hodiny.
  • Praha−Paříž, OK-XDM, letěl jsem bez II. pilota, nebyl mu vydán pas a nebyla náhrada.
  • Řím−Athény, OK-WDC, cestující otevřel nouzový východ, stevardka přiběhla do kokpitu pro pomoc, mechanik a já u toho, cestující působil zmateně, svázali jsme ho a přesadili na jiné sedadlo.
  • Praha−Paříž, OK-WDI, letěl jsem jako cestující do Paříže pro letadlo, neboť kpt. Šlouf se nedostavil k odletu z Paříže.

Kapitán ČSA Václav Šlouf měl za manželku Angličanku, která se po dovolené v rodné Anglii rozhodla, že se do Československa již nevrátí, a o svém rozhodnutí jej informovala dopisem. Václav Šlouf pak pro svůj útěk využil jen těžko uvěřitelné příležitosti.

Oznámení o emigraci V. Šloufa.

Oznámení o emigraci V. Šloufa.

Den před odletem do Paříže, jej navštívili dva příslušníci StB s varováním, že vědí o jeho úmyslech zůstat venku. Přestože prohledali prázdný byt, který jej navíc usvědčoval z úmyslu odejít za hranice, ke svému údivu nebyl ani zatčen, ani na druhý den odvolán z letu do Paříže. Vrchnímu řediteli ČSA generálu Aloisi Kubitovi pak z Paříže odeslal dopis, ve kterém vyjádřil své pocity vedoucí k nedobrovolnému odchodu z vlasti:

Byl jsem po jejich odchodu na sto procent přesvědčený, že ti, kdo mě navštívili, dali ČSA vyrozumění, a já nikam nepoletím. Poněvadž se tak nestalo, využil jsem této příležitosti, abych se více nevrátil. Zcela jistě bych byl propuštěn později, nebyl-li bych dokonce zavřen. Vážený pane generále, prosím Vás touto cestou o omluvu, že jsem se rozhodl trvale zůstat v cizině a poškodil jméno ČSA a svých kamarádů. Nebylo by správné, aby byl někdo kvůli mně propuštěn nebo poškozen. Věřte mi, pane generále, že v minulosti jsem nikdy na nic podobného nepomýšlel a svoji službu jsem vždy vykonával s láskou a poctivě. Nikdy jsem se o politiku nestaral a také nebyl v žádném spolku. Avšak ten nešťastný Západ, na kterém jsme za války sloužili a kde jsme se všichni bez rozdílu nadřeli, ten je pro nás teď osudný, neb jsme „prašivé ovce“!

To je pane generále úděl nás všech, co jsme byli na „Západě“, úděl na stará kolena a současně odměna!!! Současně prosím o propuštění a rozvázání pracovního poměru.

Přeji Vám a celému podniku vše nejlepší,

Šlouf Václav

Nositel Čs. válečného kříže 1939, medaile Za chrabrost a medailí Za zásluhy I. stupně a celé řady spojeneckých vyznamenání, znovu nastoupil u RAF, později létal u letecké společnosti BOAC. Zemřel v Anglii na následky válečných útrap v roce 1976.

Za podobných okolností se v dubnu 1948 z letu do Ženevy nevrátil pilot Alois Šedivý, charismatická osobnost československého válečného letectva.

Analogie s dobou okupace a odchody našich pilotů za hranice byla zjevná. Stejně jako tehdy nešlo po únoru 1948 přehlédnout, jak se mnozí nevraceli ze služebních cest nebo jinak nenápadně mizeli.

Čtyřmotorová letadla byla klíčem k obchodní expanzi. Pro srovnání, v lednu 1948 bylo v majetku sedmi států srovnatelných s Československem, jakými jsou Belgie, Holandsko, Švýcarsko, Irsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, sto šestnáct čtyřmotorových letadel typů DC-4, DC-6, Constellation, Boeing Stratocruiser, Vickers Viking, ale i konvertovaných bombardérů B-17.

Jednou z nejzajímavějších možností se pro ČSA jevil pronájem letadel Lockheed Constellation L-049 od společnosti KLM. Nabízeli až devět letů týdně za měsíční poplatek. Věc se posuzovala s ohledem na konání Všesokolského sletu, který se měl konat v létě 1948 a během kterého se předpokládal zvýšený zájem krajanů o přepravu. Letadla by létala s holandskou registrací a smíšenou holandsko-československou posádkou. Výhodou nabídky bylo získání zkušeností s dálkovými lety, zácvik palubního personálu (kapitán, druhý pilot, druhý radiotelegrafista, dva stevardi) před následným odkoupením až tří letadel spolu s náhradními motory.

Pohled na ruzyňské letiště z konce 50. let. Vepředu je Avia Av-14, vpravo je...

Pohled na ruzyňské letiště z konce 50. let. Vepředu je Avia Av-14, vpravo je Dakota (obě ČSA), tu největší zajímavost vidíme vlevo: Lockheed Super Constellation společnosti Air India.

Při letech do USA předpokládaly ČSA, že by údržbu prováděly vlastními silami na stanicích v Ganderu a Shannonu. Pro období zimního letového řádu se uvažuje o tratích do Lyddy, Johannesburgu, Bombaje a Buenos Aires. Protože Shannon byl od dubna 1947 prvním svobodným, bezcelním leteckým přístavem, přinesl v této souvislosti časopis „Civilní letectví“ vyjádření Ministerstva zahraničních věcí:

Až zahájíme zaoceánské lety, jak to předvídá československo-irská dohoda o letecké dopravě, mohli bychom na vlastní náklady v Shannonu vybudovat malé skladiště s veřejnou vzorkovnou našich výrobků, kterou by si prohlédlo mnoho cestujících ze všech koutů světa, čekajících na další spojení.

Lety do nebezpečí válečné zóny

Zařazení Iljušinů IL-12 v únoru 1949 do flotily ČSA pak bylo, po odmítnutí Marshallova plánu v roce 1947 a pozdějším odvetném zavedení embarga na dovoz náhradních dílů na Dakoty, hmatatelnou známkou příklonu k sovětské technice.

Negativní vliv únorových událostí roku 1948 přinesl hořké plody v podobě sníženého počtu cestujících na zahraničních linkách a poklesu zájmu o Prahu jako o atraktivní destinaci. Ulice hlavního města republiky se i se svými památkami toho roku měnily v město duchů. Docházelo k rušení linek do zahraničí, ale i obchodních zastoupení zahraničních leteckých společností v Praze. S Prahou už se dál nepočítalo ani pro mezipřistání.

Iljušin Il-12 na popradském letišti

Iljušin Il-12 na popradském letišti

Zajímavostí bylo, že v roce 1948 udržovaly ČSA pravidelné spojení s Palestinou. Do Lyddy začaly nepravidelně létat již během roku 1947, v rámci akcí Exodus a Létající koberec. K prvnímu oficiálnímu letu na lince Praha − Řím − Athény − Nikósie − Lydda odstartovala ve čtvrtek 1. 1. 1948 posádka jednoho z nejzkušenějších kapitánů, Karla Šedy.

Měsíc nato proběhl zkušební let dál po trase Bagdád – Basra – Bahrajn – Sharjah – Jivani – Karáčí – Bombaj, který vykonala posádka kapitána Eduarda Prchala. Letadlo se vrátilo do Prahy dvacátého sedmého února a posádka s sebou přivážela reference obchodníků, kteří o spojení do středu Evropy projevili velký zájem. ČSA měly zájem spoj provozovat pravidelně, ale jiná letadla než Dakoty k dispozici nebyla.

V období vojenských akcí, kdy u Lyddy probíhaly boje, přistávaly Dakoty na městském letišti v Tel Avivu a později dokonce v Haifě. V kopcích mezi těmito dvěma městy, kde se přejíždělo od letadla, bylo v té době velmi nebezpečno. Důkazem toho je únos cestujících, z nichž jeden byl dokonce zastřelen. V prostředí vyhraněného občanského konfliktu dokonce došlo v k zatčení a na několik dnů uvěznění stevardky Edity Moravcové. Důvody nebyly objasněny. Historickou zvláštností pak zůstává, že po dva měsíce roku 1948 byly ČSA jedinou leteckou společností, která udržovala letecké spojení jak do Palestiny, tak do rodícího se Izraele.

Nešťastný rok 1948 končil pro ČSA ve stínu katastrofy. Ztráta orientace, špatné počasí a stres posádky se staly příčinou havárie Dakoty OK-WDN na úseku Řím−Athény, při které zahynulo všech 24 osob na palubě z toho pět členů posádky.

Únorové číslo časopisu Civilního letectví roku 1948 již nenechávalo čtenáře na...

Únorové číslo časopisu Civilního letectví roku 1948 již nenechávalo čtenáře na pochybách o časech nastávajících.

Komunistická moc v letectví rozvrátila vše, čeho bylo krátkým poválečným vývojem dosaženo. Zatímco na začátku roku 1948 ČSA ještě obsluhovaly síť o celkové délce přes 21 000 km, v roce 1953 to bylo pouhých 5 300 km.

Mezitím Američané začali v Německu investovat do evropského leteckého přístavu, kterým se stal Frankfurt nad Mohanem. Brána se zavřela, sen o Praze jako největší letecké křižovatce uprostřed Evropy se navždy rozplynul.

K emigraci se v květnu 1948 také odhodlala stevardka Marie „Mája“ Stará, která k ČSA nastoupila v červnu 1937 jako jedna z prvních letušek. Jen o několik dnů utekla zatčení StB. Ve svých pamětech, rozepsaných v 60. letech v bruselském exilu, si k okolnostem svého odchodu poznamenala slova, která si dnes stojí za to připomenout:

Ve svém životě jsem se ocitla na traťovém bodu obratu. Nechtěla jsem v nesvobodné zemi dál promarňovat čas, který mi zbýval. Ke slovu se hlásila ideologická totalita a Češi předváděli svoji neschopnost čelit jejímu nastolení. My Češi dokážeme být blaženě neteční a nepředvídaví. Snad nás k tomu fatalistickému přístupu předurčily bouře minulosti, jedním slovem, jsme bohémové. Žádné jiné slovo než bohém, které pochází z francouzského jazyka a vystihuje zároveň zeměpisnou polohu, by nemohlo lépe charakterizovat moji drahou zemi a povahu jejích obyvatel. Musela jsem odejít, ještě jsem měla šanci život naplnit dřív než jej znovu ztratit.

Za ochotu a poskytnuté informace děkuji panu PhDr. Jiřímu Rajlichovi z VHÚ, Ing. Lubomíru Dudáčkovi a kolegovi z ACC Martinu Černíkovi.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali...

Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech

Zatčení němečtí antifašisté po obsazení československého pohraničí na podzim...

Při obsazování československého pohraničí na podzim 1938 nastaly zlé časy i místním německým...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

PŘEHLEDNĚ: Lánský, Větvička, Hejma i Krampol. Vyznamenání má 41 osobností

Udílení státních vyznamenání (28. října 2018)

VIDEO Ocenění z rukou prezidenta Miloše Zemana v den výročí 100 let republiky dostalo 41 lidí. Medaili ve...

Přání ke stému výročí poslala královna Alžběta II. i afghánský prezident

Vlajková výzdoba v centru Prahy. (24. října 2018)

Blahopřejný dopis k 100. výročí od vzniku Československa poslala na Pražský hrad britská královna...

Nejčtenější

Tom Cruise: Vypněte funkci vylepšení pohybu na svých televizorech

DO KINA: Tom Cruise a Úžasňákovi budou znovu zachraňovat svět

Tom Cruise na svém twitterovém účtu nabádá filmové fanoušky k vypnutí funkcí pro vylepšení vykreslení pohybu při...

Vývoj evropské superstíhačky je na spadnutí. Není to příliš brzy?

Model letounu NGF na listopadové výstavě Euronaval v Paříži

Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová na svém twitterovém účtu 20. listopadu oznámila dosažení shody s...

Exekutoři varují před vakce.net. I bez objednávky hrozí exekucí

Exekuce

I nedokončený nákup na e-shopu s velice levným zbožím může vést k soudní exekuci. Naštěstí jen smyšlené, jak se...

Raketa Falcon 9 neúspěšně přistála do moře, náklad ale letí dál k ISS

Nepovedené přistání Falcon 9

Porucha hydraulického čerpadla znemožnila přistání nosného stupně rakety Falcon 9. Přistál, či spíše spadl, do moře...

Žádná speciální jednotka se bez něj neobejde. Zkusili jsme noční vidění

Zkouška noktovizoru LPNVG (Low Profile Night Vision Goggle) s označením...

Neobešlo by se bez nich ani dopadení Bin Ládina. Brýle pro noční vidění používají speciální jednotky po celém světě....

Další z rubriky

Smrtící propaganda: jak lži a falešná fotografie rozpoutaly masakry

Fotografie obrazu srbského umělce Uroše Prediće z roku 1888 zneužila propaganda...

V ranních hodinách 20. listopadu 1991 bělehradská televize zveřejnila zprávu, že Chorvati zmasakrovali v základní škole...

Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech

Zatčení němečtí antifašisté po obsazení československého pohraničí na podzim...

Při obsazování československého pohraničí na podzim 1938 nastaly zlé časy i místním německým antifašistům, kteří...

Ve dveřích stihl dát synovi hodinky, pak ředitele ČSA popravili

František Stočes, s obrácenou buřinkou v ruce. Za povšimnutí stojí černá páska...

Inženýr František Stočes byl druhým ředitelem letecké společnosti ČSA. Právě on se významně zasloužil o to, že se stala...

Najdete na iDNES.cz