Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Konec nadějí. Největší vědecký skandál roku skončil blamáží

aktualizováno 
Japonka Haruko Obokatová podala výpověď z vědeckého ústavu RIKEN. Reagovala tak na skutečnost, že její na pohled velmi slibný postup omlazování buněk se ani s její pomocí nepodařilo jiným vědcům napodobit.

Haruko Obokatová | foto: Reuters

Na konci minulého týdne přišel už očekávaný závěr hlavního příběhu letošního „objevu“, který mohl velmi výrazně změnit celou biologii. Tým japonských vědců v lednu letošního roku publikoval práci s popisem na pohled velmi jednoduchého postupu, jak tělesné buňky vrátit do jejich zárodečného stavu (více o práci zde). Přínos mohl být ohromný. Potenciálně se nabízela například možnost výroby poškozených orgánů či jiných částí těla přímo z pacientových buněk.

Zpráva vzbudila velké naděje i pozornost a hlavní autorka objevu, nyní 31letá Haruko Obokatová, se v Japonsku přes noc stala populární osobností. Její úspěch však rychle dostal povážlivé trhliny. Byť měl být postup jednoduchý, v jiných laboratořích se pokus nedařilo opakovat a navíc se v samotném článku o objevu objevily nesrovnalosti (například špatné fotografie, které měly dokládat proměnu buněk atp.).

Jak se kritika množila, prestižní ústav RIKEN, ve kterém Obokatová pracovala, postavil mladou vědkyni „mimo službu“ a ustavil skupiny, které se pustily do vyšetřování případu i pokusů o napodobení výsledku. Jak jsme psali dříve, první skončilo vyšetřování, které vytýkalo chyby především Obokatové a v menší míře i jejím kolegům. Autoři nakonec kvůli chybám a nepřesnostem stáhli z časopisu Nature články, které objev popisovaly (více zde).

Ještě mnohem horší obrat nastal v srpnu, kdy jeden z předních vědců podepsaných pod článkem, Jošiki Sasaj (anglická transkripce, pod kterou byl známý ve vědecké literatuře, je Yoshiki Sasai) spáchal sebevraždu. Ve svém vzkazu na rozloučenou údajně mimo jiné žádal Obokatovou, aby potvrdila existenci STAP buněk. Mladá vědkyně totiž stále trvala na tom, že metoda může fungovat a pracovala s jiným vědci na jejím zopakování. Nechtěla se také vzdát místa v ústavu, dokud nebude pokus o zopakování výsledků hotový.

Dnes už je vše jinak. Už 18. prosince, den před plánovanou tiskovou konferencí s představením výsledků snahy o zopakování experimentů, se v japonském tisku začaly objevovat zprávy, že snaha byla marná. Podle uniklých informací se pod dohledem kolegů Obokatové STAP buňky vytvořit nepodařilo. Tisková konference na druhý den tuto informaci potvrdila (objevily se na ní i podrobnější materiály, ale zatím jsme je našli pouze v japonštině). Den poté Obokatová podala výpověď z ústavu RIKEN a omluvila se chybu, kterou v prohlášení přičítá své „nevyzrálosti“.

Bylo to v 21. století podruhé, kdy se na velmi slibném poli kmenových buněk objevil skandál, který zasáhl i daleko mimo vědeckou obec. Hlavní postavou toho prvního byl Jihokorejec Hwang U-Sok, který si vymyslel své fenomenální úspěchy na poli přípravy lidských kmenových buněk (Obokatová pracovala s myšími tkáněmi). Mezinárodně byl sice zdiskreditován, ale přesto tento nepochybně schopný vědec našel uplatnění: má vlastní kliniku zaměřenou na veterinární klonování (více zde) a spolupracoval i na grandiózním projektu se svrženým libyjským režimem.

Něco se už podařilo

Ale pokrok na tomto poli je i tak zajímavý, byť není tak přitažlivý a mnohoslibný jako obě odmítnuté práce. Přispěla k tomu výrazně i další japonská vědkyně Masajo Takahašijová (Masayo Takahashi), která stojí v čele první klinické zkoušky takzvaných iPS buněk na lidských pacientech. Tyto buňky jsou vlastně podobné údajným STAP buňkám Obokatové. Také jde o dospělé buňky, které vědci donutili vrátit se do tvárného stavu, kdy na sebe mohou vzít i role a podobu jiných specializovaných buněk. Jen jejich příprava je složitější a mají celou řadu nectností, včetně v některých případech zvýšeného sklonu k rakovinnému bujení.

Takahašijová pomocí těchto buněk připravila tenkou vrstvu buněk sítnice, které umístila na sítnici pacientky postižené tzv. věkem podmíněnou makulární degenerací, což je ztráta zraku způsobená chorobnými změnami na sítnici (nárůstem nových cév) ve vyšším věku. Zatím se tak stalo jen u jedné jediné pacientky a jde o první, opatrnný pokus tohoto postupu. Implantát podle vědců pacientce nejspíše nepomůže, ale alespoň se zjistí, jak se „uchytil“, zda je bezpečný atd. První výsledky se dozvíme nejdříve v září 2015, protože Takahašijová o nich nechce mluvit, dokud od operace neuběhne alespoň rok.

Autor:


Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...

Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Další z rubriky

Homeopatika nebudou placená z veřejného zdravotnictví, rozhodla Británie

Homeopatie (ilustrační foto)

Poslední místní organizace britského národního zdravotního systému se dohodly, že ukončí podporu homeopatické léčby....

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný...

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz