- „Nesnáším, když se mi zasekává video na YouTube.“
- „Fakt mě štve, že na mobilu nemůžu určit, kdo vidí fotky, které sdílím.“
- „Chci hrát na záchodě hru na mobilu, ale mám na to jen pár minut.“
- „Můj internet nedosáhne z obýváku až na zahradu.“
- „Všechny kavárny v okolí nabízejí piccolo, no hrůza.“
Znějí vám tyto nářky povědomě? Říká se jim „problémy prvního světa“. Tedy něco, co označujete za problém, protože váš život je, z globálního pohledu, prakticky perfektní, a vy si tak stěžujete na maličkosti. Máte co jíst, kde bydlet, co číst a nejste nemocní - a tak můžete řešit, jak sdílet fotky na Instagramu.
Miliardy v Silicon ValleyV jakých částkách se pohybujeme? Tak třeba taková síť na sdílení fotek Instagram měla jen 13 zaměstnanců, když ji v roce 2012 koupil Facebook za miliardu dolarů (tehdy asi 19 miliard korun). O dva roky později se totéž opakovalo s mobilním kécalkem WhatsApp, jen částka byla téměř dvacetinásobná. |
Jsou to zároveň ukázky problémů, kterými se zabývají jedny z nejgeniálnějších mozků na světě. Silicon Valley, kalifornské „křemíkové údolí“, přitahuje technické a posledních deset let především internetové projekty. Nové firmy (tzv. startupy) tu najdou vše, co potřebují k rozvoji: rychlý internet, tisíce bohatých investorů a publikum, které je vyzkouší.
Lék na rakovinu, nebo mobilní sociální aplikace? Pro investory je to jasná volba. Lék se krátkodobě nevyplatí, zatímco na aplikaci možná vydělají prakticky okamžitě. |
Deklarované cíle těchto projektů nejsou nijak skromné. Slovy jako inovace, revoluce, disrupce, hloubková analýza dat, umělá inteligence a špičkový algoritmus se to v plánech těchto společností jenom hemží. A teprve bližší pohled odhalí, že ty revoluční projekty mají za cíl objednání luxusního taxi, doručování jídla do firem, prohlížení virtuální reality nebo - a to nejčastěji - další a další způsob, jak sdílet data, obrázky a údaje na sociálních sítích.
Celá zátoka kolem San Francisca, které se říká „křemíkové údolí“, je závratnými úspěchy internetových a technických firem významně ovlivněna. Té části obyvatelstva, která se na vlně technologického boomu podílí, stoupají příjmy vysoko nad kalifornský průměr. To zvyšuje ceny v celém regionu. Vzniká tu obrovská finanční propast mezi milionáři a lidmi na hranici chudoby. A také propast mezi novými miliardáři a „obyčejnými milionáři“, jak ukazuje úsměvný úryvek paloaltských novin.
Řešte problémy, které mají vaši (bohatí) přátelé
Opravdu je největší technický pokrok současnosti algoritmus, který podle lajků vašich přátel pozná, že máte náladu na video s kočičkami? Jak je možné, že se pod pojmem inovace najednou schovávají povrchní a malicherné aplikace?
Najít novou italskou restauraci může být důležitější než ukončit hladomor. Alespoň z pohledu někoho, kdo hladem netrpí a ani nezná nikoho, kdo by trpěl. |
Jedním z důvodů je tzv. „dogfooding“. Je to princip, podle kterého má startup řešit reálný problém lidí kolem sebe - programátoři vlastně navrhují řešení problému, kterým trpí, a toto řešení pak sami používají a testují. A ano, pokud jste programátor v San Franciscu, tak tímto problémem může být třeba to, že nevíte, kterou italskou restauraci v okolí jste ještě nevyzkoušeli (a vznikne kdovíkolikátý klon stránek Yelp nebo Foursquare).
Jistě, některé tyto startupy občas zasáhnou i do problémů běžných lidí, nebo dokonce lidí třetího světa. Určitě už jste slyšeli, jak Wikipedia způsobila revoluci ve vzdělávání, protože zpřístupnila informace každému studentovi, nebo jak vyhledávače pomáhají pěstitelům v Africe, protože si nyní můžou na internetu vyhledat cenu plodin a neprodělat tak při prodeji. To jsou zářné (a technooptimisty velmi často opakované) příklady toho, kdy technologie boří bariéry mezi lidmi - ale opačných příkladů je bohužel mnohem více. A není se čemu divit - vyplývá to ze samotné podstaty investičního financování těchto „inovativních startupů“.
Vydělat rychle a zaručeně - jedině sociálně a mobilně
„Kdyby dostal investor možnost zafinancovat vývoj revolučního léku na rakovinu, který mu minimálně patnáct let nic nevynese, nebo aplikaci pro sociální sítě, která může za pár let neuvěřitelně vyrůst, co si myslíte, že si rozumný investor vybere?“ ptá se Steve Blank, sám zakladatel několika startupů. „Investorské fondy nestojí o nákladné startupy z oblasti zdraví a medicíny.“ Podle něj je logické, že jde nyní tolik peněz do sociálních sítí a mobilních platforem - všichni chtějí vytěžit trend, který jim umožňuje okamžitý výdělek.
Naproti tomu inovovat v oblasti medicíny, materiálů či potravin je velmi náročné a zdlouhavé. Nemůžete výsledky tak rychle testovat, musíte se vypořádat s hromadou předpisů a nemůžete jen tak plivat ven nové verze a čekat, co to udělá (viz případ genetického startupu).
Tento potenciál rychlého výdělku aplikací a sociálních sítí (a nutnost dlouhodobého financování nejistých výsledků u medicínských nebo chemicky zaměřených inovací) samozřejmě ovlivňuje chování investorů. Do sociálních sítí a mobilních aplikací a ekosystémů se investoři nebojí investovat - celkem rychle se totiž ukáže, zda má firma šanci uspět. A výdělky jsou v případě úspěchu ohromné a nahradí tak investorům (zejména venture capitalists) peníze proplýtvané na desítky a stovky startupů, které po několika letech splasknou.
Vizionář: „Technické firmy by měly jít po velkých problémech!“
Boeing 747 Jumbo je dodnes jedno z nejpoužívanějších letadel. Svůj premiérový let přitom absolvovalo už v roce 1969.
Jeden z těch, kteří současnou stagnaci technických inovací kritizují, je Peter Thiel, investor, vizionář a zakladatel firmy PayPal. Technický pokrok podle něj od roku 1970 přinejlepším stagnuje. „Ano, počítače a internet nám umožnily mnohem efektivněji komunikovat. Ale většina ostatních oborů se příliš nerozvíjí: jaderná fyzika, strojírenství, letectví a astronautika, dokonce i elektronika. Žijeme ve fyzickém, materiálním světě a je chyba, že materiální inovace opomíjíme. Nemyslím si, že žijeme ve světě rychlého technologického rozvoje.“
Jedním z mála pozitivních příkladů je podle něj mezi americkými startupy firma Tesla. Její zakladatel Elon Musk plánuje rozvoj elektrických automobilů a nabízí patenty zdarma každému, kdo se chce podílet na výrobě revolučních aut. Kromě toho Musk plánuje vyzkoušet koncept hyperrychlé potrubní dopravy Hyperloop. „Potřebujeme více inovátorů, jako je Musk, a méně takových, jako jsem já,“ dodává Thiel.
Inovace, technická revoluce, lepší svět - hesla bez významu
Nebylo by fér osočit všechny ty nadšené produktové manažery, programátory a investory v Silicon Valley z nějakého „přibržďování inovací“. To, že se miliony dolarů dávají na vývoj nové aplikace pro sdílení selfie fotek místo na boj s malárií, je zkrátka jen důsledkem racionálních ekonomických rozhodnutí.
Problém ale nastává, pokud se smíříme s tímto vyprázdněným významem slova „invoace“ nebo „technologická revoluce“. Je logické, že nadaní inženýři chtějí pracovat na něčem, co „dělá svět lepším místem“. Pokud se všichni smíříme s tím, že vylepšení uživatelského rozhraní mobilní aplikace je největším přínosem pro lidstvo, pak budou mít mladí géniové pramalou motivaci pracovat někde jinde, než v „centru dění“, tedy tam, kde se točí největší investice. Nemůžeme se pak ale divit, pokud „technologická revoluce“ bude znamenat cloudovou službu na uspořádání playlistu podle toho, jak rychle běháte - to je totiž reálný problém prvního světa...
Kde jsou ty skutečné inovace? Tam, kde je lidé potřebují
Kde bychom tedy mohli najít ty „skutečné inovace“? Nebo, abychom byli konkrétnější: co je motorem skutečného pokroku ve vědě a technice? Jedním ze společných jmenovatelů je nutnost řešit extrémní problémy, a to rychle, obvykle s nedostatkem zdrojů.
Prvním takovým prostředím je armáda - není žádnou novinkou, že právě dvě světové války přinesly rychlý rozvoj technologií, např. v letecké dopravě, počítačích, rádiové komunikaci... Ostatně i samotný internet začal jako armádní projekt. Armáda často umožní práci na projektu bez ohledu na jeho ekonomické využití, což podporuje průzkum v oblastech, kterým se rozumní investoři spíše vyhýbají. Armádní priority jsou však přeci jen zaměřeny směrem, který nemusí každému vyhovovat. Není to naštěstí zdaleka jediné místo, kde se daří pokroku.
Zkoumaní vesmíru podporuje technický pokrokVýznamným odvětvím , které je plné „odvážných inovací“, jsou nepochybně lety do vesmíru  Letecká doprava dodnes využívá vynálezů NASA  Zařízení pro diagnostiku zdraví na oběžné dráze má uplatnění i na Zemi |
Rozvoj onoho prapůvodního internetu ukazuje i na další důležitou (s armádou téměř neslučitelnou) ingredienci pro inovace. ARPANET se rozvíjel ve spolupráci s univerzitami. To je další místo, kde není tlak na okamžitou využitelnost výzkumu tak velký, jako v komerčním světě. Mohou zde - díky grantům, mezioborovým projektům i zasněným týmům nadšenců - vzniknout nápady, které by v reálném světě nedostaly šanci (ať už je to dobře, nebo špatně).
Vesmírný výzkum je někdy označován právě za onen „zbytečný luxus“, má ale všechny znaky extrémního řešení problémů, a je proto jedním z dobře známých hnacích motorů inovací. A protože např. veškeré vylepšováky NASA jsou volně k dispozici pod licencí public domain, vznikají na základě objevů z Měsíce či oběžné dráhy i technické novinky pro lidi na zemi. Zdá se, že slavná slova Johna F. Kennedyho v září 1962 velmi dobře vystihují podstatu technických inovací: „Rozhodli jsme se, že poletíme na Měsíc. Rozhodli jsme se, že se dostaneme na Měsíc ještě v tomto desetiletí, a dokážeme i další věci. Ne proto, že je to jednoduché, ale protože je to těžké. Protože takový úkol poslouží k nasměrování a poměření našich sil a schopností...“
Důležitým - a pro mnohé asi nečekaným - místem, kde se daří inovacím, jsou země třetího světa. „Podívejte se na tuhle mapu - je to mapa světa v noci. A podle mého je to i mapa inovací,“ říká Toby Shapshak, jihoafrický novinář. „Je snadné popsat, kde se inovace odehrávají. Tam, kde je hodně elektřiny a světla, tak tam to není. Proč? Protože tam se všichni dívají na televizi nebo hrají Angry Birds.“
Záběr na Zemi v noci (kompozit snímků z oběžné dráhy, NASA 2012)
„Skutečné inovace se dějí v Africe. A nejsou to ty rádoby inovace, ale skutečná řešení skutečných problémů. Musíme řešit skutečné problémy, protože máme skutečné problémy. Když je vyřešíme, vyřešíme je pro celý svět,“ dodává Shapshak. Jako příklad afrických inovací dává třeba mobilní platební systém m-pesa nebo betonové dolosy, které pomáhají chránit přístavy před erozí. Mimochodem, věděli jste, že Elon Musk pochází z Afriky?Další ukázkou inovace vycházející z chudoby je „ekologická nobelovka“ pro Radžendra Singha za jeho staronovou technologii pro lepší využití vody. Jistě, není to tak „cool“, jak hodinky s měřičem tepu, ale dosah je nesporný.
Inovace jako sázka na nemožné
Pesimista může namítnout, že doba velkých inovací zkrátka pominula. Teď už budeme jen nepatrně vylepšovat. Do velkých inovací se zkrátka nikomu nechce. Ale ve skutečnosti jde jen o úhel pohledu. Pokud se oprostíme od plochého vnímání „inovací“ tak, jak jej používá investory vyšlechtěné křemíkové údolí, zjistíme, že to není až tak beznadějné.
Především žijeme v době, kdy se vyvíjejí zásadně nové nástroje zkoumání reality, a bude zajímavé sledovat, jak kupříkladu velká data nebo levné čtení genomu přinesou novou perspektivu do zavedených oborů.
A pak jsou tady ještě dobrodruzi, kteří se neváhají pouštět do bláznivých projektů mimo bezpečnou ekonomickou návratnost. Jedním z mnoha příkladů je vesmírná cena X Prize, která byla z velké části netradičně financována sázkou: pojišťovny se vsadily, že do roku 2005 nedoletí soukromá vesmírná loď do vesmíru. A vida, v roce 2004 se SpaceShipOne probojovala do výšky 100 km a získala desetimilionovou odměnu. Bill Gates s manželkou zase svými investicemi podporují vynálezy pro země třetího světa. A kdekoli na světě - nejspíše tam, kde je to opravdu potřeba - se může zrodit trend, který budeme s odstupem desetiletí označovat za inovativní. Pokud se do té doby význam toho slova úplně nezmění.
Aktualizace: Článek jsme rozšířili o příklady inovací, video a citáty.
