Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V novém metru nebude průvan. Každých 200 metrů je totiž „odfuk“

aktualizováno 
Hrubá stavba stanice metra Petřiny je včetně obratového tunelu dlouhá jako čtyři fotbalová hřiště. Bude vypadat jako Kobylisy, jen je celkově větší. Ve třetím dílu miniseriálu o prodloužení metra vám také ukážeme, jak se nově bojuje s nepříjemným průvanem.

Eskalátorový tunel bude ústit v povrchovém vestibulu u křižovatky ulic Na Petřinách a Brunclíkova. Nedaleko jsou tramvajové zastávky. | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Při prohlídce nové trasy metra A pokračujeme ve stanici Petřiny, která se nachází pod Brunclíkovou ulicí. Je to ražená jednolodní stanice stejného typu jako stanice Kobylisy na trase C. Od ní se však trochu liší, například obratovým tunelem, který přímo navazuje na stanici.

Miniseriál o prodloužení metra z Dejvické do Motola

Stanice metra Petřiny je největší ražený prostor pražského metra. V primárním ostění je dlouhá 217 metrů (bez obratového tunelu), vysoká je zhruba 16 metrů, široká 22 metrů a její klenba je v hloubce 30 metrů pod terénem.

Impozantní prostory hrubé stavby jednolodní ražené stanice Petřiny. Stanice dlouhá 403 metrů. Její dno je v hloubce 37,4 m pod terénem

Co bude v největší "jeskyni" pražského metra

Po zhotovení definitivního ostění rozdělí dělníci prostor na technologickou a veřejnou část. V konečném výsledku budete prostor vnímat podobně jako již zmíněnou stanici Kobylisy.

Ve směru ke stanici Motol vychází ze stanice jednokolejný obratový tunel, který se nachází mezi oběma traťovými tunely. Obratový tunel (pokračování přístupové štoly Markéta) vznikl jako první prostor, ze kterého se budoucí stanice razila.

Část štoly Markéta bude sloužit jako obratová kolej stanice Petřiny. Traťové tunely vyrazily štíty těsně v jejím sousedství.

Část štoly Markéta bude sloužit jako obratový tunel za stanicí Petřiny. Traťové tunely vyrazily štíty TBM (Tunel Boring Machine, tedy v otrockém překladu "tunel vrtající stroj") těsně v jejím sousedství.

Fotogalerie

Na obratový tunel naváže strojovna vzduchotechniky, propojená s oběma traťovými tunely a krátkou boční štolou do větrací šachty s nadzemním objektem ve Zvoníčkově ulici. Díky tomuto řešení je celková délka Petřin i s obratovým tunelem včetně větrání 403 metrů.

Ve stanici budou dva vstupy. V jižní části nástupiště bude možné vstoupit do stanice bezbariérově dvěma výtahy, ukončenými ve vstupním objektu pod vozovkou Brunclíkovy ulice. Součástí řešení je i únikové schodiště ve společné šachtě s výtahy.

Vstup na severní konec nástupiště je navržen prostřednictvím trojice eskalátorů z povrchového vestibulu na rohu ulic Na Petřinách a Brunclíkova.

Průvan zmenšuje 16 tunelových propojek

Vlak metra v tunelu funguje jako píst, který se běžně pohybuje rychlostí až 80 kilometrů za hodinu. V tunelech před sebou tlačí a za sebou nasává tuny vzduchu (pro představu: hmotnost vzduchu v průměrné školní třídě je mezi 300 až 400 kg).

Přestože to tak v mnohých existujících stanicích nevypadá, s pístovým efektem se bojuje už od počátku výstavby metra v Praze. Na nejstarší trase C omezují průvan velké komory, které spojují oba tunely na koncích stanic. V době stavby trasy C bylo toto řešení považováno za dostatečně účinné.

Okolo místa tunelové propojky dělníci spojí tubinky šrouby. Místo prorážky zpevní výztuží. Aby tunelem mohla projíždět vozidla, část výztuže zasypou horninou.
Při prorážce mezi tunely se nejprve odstraní tubinky. Za nimi se nachází odkrytá injektáž. Světlé body jsou světelné stopy našich lamp, kterými jsme se snažili přisvítit prostor.

Tunelové propojky budou kompenzovat proudění vzduchu vznikající jízdou vlaku v tunelu

Prorážku provádí tento stroj CAT bouracím kladivem.
Tunelové propojky se budují Novou rakouskou tunelovou metodou.

Nově mají pístový efekt omezit tunelové propojky. Na prodloužení trasy A jich bude šestnáct. V mezistaničních jednokolejných traťových tunelech jsou navrženy maximálně po 200 metrech. Kromě snížení pístového efektu mají propojky zároveň sloužit také pro usnadnění možného zásahu záchranných jednotek a případnou evakuaci osob.

V následujícím dílu se vydáme do úseku za stanicí Petřiny. Trasa se obloukem stáčí k severovýchodu a současně klesá do stanice Veleslavín.

Ražební stroje Tonda s Adélou provrtaly tunel do Dejvické.



Témata: Vlak


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.