Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K nalezení letadla duchů zbývají čtyři týdny, pak se černé skříňky odmlčí

  18:23aktualizováno  18:23
Ani 24 dnů po zmizení Boeingu 777-200 ER malajsijských aerolinií se nepodařilo najít trosky letadla. Mnoho času už nezbývá, protože černé skříňky budou vysílat nouzový signál už jen zhruba tři, maximálně čtyři týdny.

Černá skříňka - havarijní zapisovač CARE vyrobený ve firmě Speel Praha. Všimněte si zejména stříbrného válečku s nápisem Teledyne Benthos. To je onen akustický maják, kterým je zřejmě vybaven i zmizelý Boeing z letu MH370. | foto: Speel Praha s.r.o.

Letadlo zmizelo 8. března v noci malajsijského času při letu z Kuala Lumpur do Pekingu. Podle všeho změnilo po opuštění vzdušného prostoru Malajsie výrazně kurz, letělo zpět na západ a následně zmizelo. Podle servisní satelitní komunikace letadla se satelitnímu operátorovi Inmarsat podařilo zhruba určit, kam letadlo mířilo.

Severní koridor táhnoucí se od Thajska po Kazachstán byl následně z pátrání vyloučen, naopak se veškeré pátrací týmy soustředily na jižní koridor v oblasti Indického oceánu západně od Austrálie. Zde se také posledních 10 dnů intenzivně pátrá. Zatím ale bez výsledků.

A to je pro objasnění asi největší letecké záhady špatná zpráva. Stále se totiž vůbec neví, proč letadlo uletělo ze své trasy a zmizelo. Spekuluje se o sebevraždě pilota, únosu nebo o závažné poruše či požáru, který zmátl či usmrtil posádku (více zde).

Zůstane jen kus železa na dně oceánu

Důvod zmizení by měla odhalit takzvaná černá skříňka, kterou je vybavené každé letadlo. Černá skříňka po havárii vysílá signál, aby se ji podařilo najít. Je samozřejmě pevná a odolná, takže uchová uložená data i po havárii a i když skončí pod vodou.

Vše o letu MH370

Odpovědi na podstatné otázky, nejčastější spekulace.

Boeing 777-200 společnosti Malaysia Airlines. Právě tento stroj se na začátku

Boeing 777-200 společnosti Malaysia Airlines. Právě tento stroj se na začátku března ztratil nad Jihočínským mořem.

Pravděpodobná trasa ztraceného Boeingu 777 malajsijských aerolinií.

Pravděpodobná trasa ztraceného Boeingu 777 malajsijských aerolinií.

Stav ke dni 1.4.2014

Jenže zatím se ani neví, kde letadlo skončilo, natož aby se podařilo lokalizovat jeho dvě černé skříňky. Standardně a podle normy (tj. požadavků úřadu pro civilní letectví) jsou vybaveny akumulátory, které zabezpečují přísun energie na 30 dní. To je doba, která se doposud zdála jako dostatečně dlouhá.

Po jejím uplynutí začne kapacita akumulátorů postupně klesat. Podle neoficiálních informací pak skříňky dokáží vysílat už jen 14 dní, maximálně tři týdny. Navíc, jak klesá množství energie, snižuje se i dosah jejich akustických majáků. Každých čtyři až pět dní klesne intenzita signálu o 10 až 15 procent. Může se tedy stát, že pokud leží skříňky opravdu hluboko na dně Indického oceánu, signál nebude na hladině zachytitelný. Po uplynutí i této "rezervní lhůty" se skříňky definitivně odmlčí a změní se v pouhý kus železa. Jejich detekce už nebude možná jinak než sonarem nebo opticky.

Ještě je potřeba doplnit, že výrobci dodávají na přání zákazníků i akumulátory do černých skříněk s výdrží až 90 dní.

Jak funguje nouzový signál z černé skříňky

Vysílač nouzového signálu černé skříňky je nastaven tak, že při přetížení větším než 8 G (tj opravdu silný náraz) se automaticky aktivuje.

Vysílaný signál se dá zaznamenat speciálním přijímačem signálů, kterým jsou vybavena záchranná i vojenská plavidla. Po ponoření do vody systém začne automaticky vysílat ultrazvukový signál s frekvencí 37,5 kHz po dobu nejméně 30 dnů. Standardně by měl vysílat signál na hladinu až z hloubky 6 000 metrů. Dodáváme, že Indický oceán je v některých partiích ještě hlubší. V místech kde se předpokládá ztroskotání stroje, kolísá hloubka od tří do šesti kilometrů. 

Černá skříňka obsahuje dva záznamníky: FDR a CVR. První z nich je zapisovač letových dat (Flight Data Recorder) zaznamenává výšku, rychlost, tlak vzduchu v letadle, stav paliva, atd.). CVR (Cocpit Voice Recorder) zaznamenává veškerou komunikaci i ruchy v kabině. Součástí je tedy nejen záznam kompletní komunikace v kabině, komunikace mezi pilotní kabinou a palubním personálem a samozřejmě i komunikace mezi piloty a pozemními stanovišti nebo jinými letadly, ale i například cvakání přepínačů a hovor kohokoliv, kdo do kabiny vstoupí. To obstarávají ruchové mikrofony umístěné na určitém místě v kokpitu. I z pouhého zvuku cvaknutí mohou vyšetřovatelé usoudit, co se v kabině odehrálo a který přístroj byl například odpojen.

V případě zmizelého letu MH370 lze teoreticky uvažovat o tom, že únosci (nebo kdokoliv jiný) mohl ruchové mikrofony úmyslně zaslepit. Jejich umístění piloti znají. Musí být na takovém místě, aby si na ně například nemohli odložit letové dokumenty nebo se o ně třeba opřít.

Všeobecně se přitom v médiích píše právě především o druhém zapisovači (CVR), který by mohl objasnit situaci v pilotní kabině a to zejména proto, aby se podařilo potvrdit nebo vyvrátit spekulace o sebevraždě pilota.

Pokud by však pilot spáchal sebevraždu, zápisník by nemusel mnoho napovědět. Jednak pilot(i) nemusel(i) nic říkat, s pozemními stanicemi letadlo nekomunikovalo a navíc mohly být zaslepeny mikrofony. Dalším problémem je, že kapacita záznamu je omezena. Zaznamenává se posledních 120 minut komunikace (původně to bylo dokonce jen 30 minut).

Největší výrobci černých skříněk

Tak specifická zařízení, jako jsou havarijní zapisovače pro letadla nevyrábí na světě mnoho firem. Mezi největší patří tyto:

Česká firma Speel Praha s.r.o. vyrábí zapisovače jak pro civilní, tak vojenský sektor. Založena byl v roce 1993 jako pokračovatel Odboru automatizace a letecké diagnostiky, který byl součástí Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Od samého počátku se zaměřuje na technologicky pokročilá řešení palubních systémů záznamu dat pro letouny a vrtulníky různých kategorií.

Ve ztraceném boeingu však byl pravděpodobně zapisovač s délkou záznamu dvě hodiny, který světová letecká asociace ICAO doporučila namontovat do všech letadel, jejichž certifikace proběhla po roce 1990. Což je i případ Boeingu řady 777. Povinný je dvouhodinový zápisník až pro letadla certifikovaná po roce 2003.

Důležitější zápisník

Pro vyšetření zmizení letadla je tak daleko důležitější zápisník FDR, který zaznamenává letová data a do své paměti pojme data za posledních 20 hodin letu (uvádí se 17 až 25 hodin záznamu, který se následně přepisuje ve smyčce, což platí i pro CVR zapisovač, jen s kratší dobou záznamu). Celkově je tento zápisník pro vyšetřování leckých nehod mnohem významnější. Zapíná se ručně i automaticky například zapnutím motorů. Teoreticky (systém může být jiný) se tedy zapne už při pojíždění letounu po letišti. 

Zápisník je neprodyšný a vydrží značné přetížení při nehodě. Zaznamenává mnoho dat o průběhu letu, které většinou pomohou objasnit, co se stalo.

"Zapisovače jsou umístěny v přední a zadní části letadla a mají vlastní zdroj energie pro případ výpadku proudu například při požáru na palubě. Celý systém je navržený tak, že nahrává signály z ruchových mikrofonů po dobu 10 minut od vypnutí napájecího napětí, ať už se napájení přeruší z jakýkoliv příčin (normální vypnutí nebo přerušení napájení v důsledku nehody)," vysvětluje Josef Šlechta ze společnosti Speel Praha s.r.o, která černé skříňky a další komponenty vyrábí pro menší letadla a vrtulníky.

Tento typ černé skříňky byl pravděpodobně i ve ztraceném Boeingu 777-200ER...

Tento typ černé skříňky byl pravděpodobně i ve ztraceném Boeingu 777-200ER malajsijských aerolinií. Tato byla vyzvednuta z havarovaného Boeingu 777 jihokorejské společnosti Asiana Airlines, který havaroval při přiblížení v San Franciscu.

Už jen čtyři týdny a pak ticho

Bohužel, nejdřív by se musel najít vrak ztraceného boeingu, pak se mohou začít hledat černé skříňky. A času už moc nezbývá. I proto se v souvislosti se zmizením malajsijského letadla začalo hovořit o tom, že by se celý systém černých skříněk měl zásadně přepracovat.

Data by měla být odesílána průběžně za letu přes satelity. Jenže podobný způsob se pravděpodobně jen tak do provozu nedostane. Letecké certifikace jsou zdlouhavé a změny palubních systémů pak velmi drahé. Cena jedné současné černé skříňky se odhaduje na zhruba 1,2 milionu korun. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.