Vlasovci zachránili Prahu, Američané je zradili a Stalin nechal popravit

V německých uniformách, ale s označením ROA, šli lidé generála Vlasova na pomoc Praze. Zatímco jinde Němci kapitulovali, v Praze bojovali urputně dál.

Ruská osvobozenecká armáda (ROA) byla známá pod označením Vlasovci. | foto: Karel Jerie pro Technet.cz

Požádáme o pomoc Vlasovce

Mezi Berounem, Mníškem a Hořovicemi odpočívala 1. divize Ruské osvobozenecké armády (ROA). Na 23 tisíc vyzbrojených a vycvičených Rusů, kteří vyměnili zajatecké tábory za německé uniformy. Chtěli uniknout beznaději zajateckého údělu a chtěli bojovat proti komunistické diktatuře, která rozvrátila jejich zemi. Částečně zformovaná 2. divize je v jižních Čechách. Této armádě velel bývalý sovětský generálporučík Andrej Vlasov – jeho vojákům se říkalo Vlasovci.

Generál Andrej A. Vlasov

Velitel Ruské osvobozenecké armády (ROA) generál Andrej Andrejevič Vlasov se narodil 1. září 1900 v provincii Nižnij Novgorod. V říjnu 1941, kdy německá armáda stála před Moskvou, mu Stalin svěřil 20. armádu. Když dostal za úkol pomoci obleženému Leningradu, upadl i se svými vojáky do zajetí. Tam se rozhodl bojovat proti komunismu a Stalinovi. V únoru 1943 se stal předsedou „ruské exilové vlády“.

V létě 1944 se pod jeho velením začaly utvářet dvě divize ROA. Vzhledem k tomu, že většina armády se nacházela v Čechách a její vojáci byli rozčarováni situací, přišel velitel 1. divize na pomoc bojující Praze. Později větší část těchto Rusů v německých uniformách rudoarmějci pochytali, zastřelili či odvezli do koncentráků. Vlasovův štáb zajali Američané, od kterých jej za podivných okolností převzali Sověti. Dne 1. srpna 1946 nechal Stalin Vlasova a dalších jedenáct důstojníků na Rudém náměstí v Moskvě popravit.

Divize několik týdnů bojovala proti svým krajanům. Ale pak se vzepřela německému velení a museli ji z fronty odvolat. Moskva považovala Vlasovce za zrádce.

Ve středu 2. května přišli do štábu 1. divize u Rakovníka dva muži v československých důstojnických uniformách a snažili se přimět generály ROA k podpoře chystaného povstání proti Němcům. Vlasov se nevyjádřil, zato velitel 1. divize generál Sergej Buňačenko nabídku přijal. Další den hovořil s Buňačenkem kapitán vládního vojska Rendl, který velel stráži na zámku v Lánech. Jednání se pravděpodobně jako němý a anonymní svědek účastnil major Ivan Alexejev, velitel sovětského zpravodajského výsadku Zelený les. I někteří další důstojníci NKVD se snažili přimět velitele Vlasovců k odporu proti Němcům. Sliby, které jim občas dávali, pro ně nic neznamenaly.

Kontaktů sovětských zpravodajských důstojníků s Vlasovci bylo patrně více. Bohužel není jasné, k čemu měly vést, co tím Moskva sledovala.

Zpočátku ani Kutlvašr se spoluprací s Vlasovci nepočítal. Ale v neděli 6. května ráno dal štáb Bartoš kapitánu Rendlovi pokyn: „Z rozkazu generála Kutlvašra navštivte Vlasovce a řekněte jim, že situace byla zvážena a bylo rozhodnuto o tom, aby Vlasovci zasáhli do boje.“

Ovšem už v sobotu dopoledne přijel do štábu v Suchomastech u Berouna plukovník četnictva, patrně Rýdl, a rovněž žádal o pomoc proti Němcům v Praze. Přivezl i dost map města a okolí.

Podle tvrzení sovětských novinářů Felixe Perčonka a Valerije Sedělnikova z roku 1990 poslal tehdy generál Vlasov sovětskému velení tuto depeši: „Mohu udeřit do týlu pražského uskupení Němců. Podmínkou je, aby bylo odpuštěno mně a mým lidem.“ Odpověď nikdy nepřišla. „Přesto se v divizi rozšířily zvěsti o tom (jsou dokonce písemná svědectví pamětníků),“ uvedli oba reportéři, „že Stalin slíbil amnestii pro všechny účastníky vlasovského hnutí za předpokladu, že vstoupí do ozbrojeného boje proti německým vojskům.“

Aby se Vlasovci v německých uniformách odlišili od wehrmachtu, připevnili si na ně odznaky ROA a na čepicích měli bílomodročervené kokardy, jaké používala carská armáda.

Velmi úspěšní Vlasovci

V sobotu odpoledne vyrazila 1. divize ROA třemi proudy k Praze. Po silnici od Berouna postupoval 3. a 4. pluk. Cílem 3. pluku se stalo ruzyňské letiště. Přes Korno, Mořinu a Řeporyje směřoval do Jinonic 2. pluk se štábem divize. Delší cestu měl 1. pluk, který přes Zbraslav dorazil v neděli na Smíchov. Podle zjištění historika Stanislava Auského „celou noc z 5. na 6. května přicházeli na velitelství divize příslušníci štábu povstání, s nimiž pak Buňačenko udržoval trvalé spojení až do 8. května“. Velitelství ROA se usídlilo v továrně Walter v Jinonicích.

Z Petřína ostřelovala německá děla některá místa obsazená povstalci. Zvláště se zaměřila na nemocnici Sanops na Smíchově, kde leželi ranění. Jakmile se dělostřelecký pluk ROA rozmístil nad Zlíchovem, začal pálit na Petřín.

V neděli odpoledne přijel na Smíchov 4. pluk. Jeho vojáky obyvatelé nadšeně vítali. Vlasovci útočili proti Němcům na Strahově, Petříně i na Hradě. Část německých vojáků se jim vzdala, část ustoupila do Dejvic. 1. pluk mezitím obsadil Jiráskův a Palackého most.

Prapory 2. pluku bránily přístupové cesty z jihu na Prahu na levém břehu Vltavy až po Slivenec. Zastavily útok bojové skupiny SS Wallenstein o síle asi pluku, přitom ztratily na padesát mužů. Bojovaly tam až do úterního rána.

V neděli 6. května v podvečer oblehli Vlasovci na žádost českého velení ruzyňské letiště. Mezitím Schörnerův štáb vydal posádce Ruzyně rozkaz, aby se probila na Západ k Američanům. Kupodivu, v pondělí ráno se Němci dostali z obklíčení bez jediného výstřelu. Když později Vlasovci zahájili útok, narazili jen na jejich zadní voj. Německá letadla, která občas bombardovala bojující vlastence, už tedy nemohla Ruzyni používat. Letecké útoky však nepřestávaly, zřejmě měli Němci řadu polních letišť ve východních Čechách.

Němci kapitulovali, ale ne v Praze

V noci z neděle na pondělí Německo bezpodmínečně kapitulovalo. Po dvoudenním jednání, kdy se němečtí generálové marně snažili domluvit separátní příměří se západními Spojenci, se definitivně vzdali. V pondělí ve 2:41 v malé francouzské škole v Remeši, přeměněné na Vrchní velitelství spojeneckých expedičních vojsk SHAEF, podepsali tyto listiny náčelník štábu wehrmachtu generál Alfred Jodl a admirál Hans George Friedenburg. Na žádost Němců, kteří tvrdili, že potřebují čas na předání příslušných rozkazů, mělo být veškeré nepřátelství ukončeno v úterý 8. května ve 24:00.

Avšak v Praze útočila německá vojska dál. V pondělí v šest hodin ráno poslalo velitelství Bartoš prostřednictvím vysílačky Anna naléhavou žádost Londýnu, aby Američané zachránili československé hlavní město.

Jako obvykle ji přijala Vojenská rádiová ústředna u Hockliffu. Celou válku si tito radisté šifrovaně korespondovali s českými parašutisty vysazenými do protektorátu. Všechna hlášení okamžitě dálnopisovali druhému oddělení Hlavního štábu do Londýna, odtud je dostával Hubert Ripka.

Ripka tlumočil zoufalou žádost na velitelství angloamerických vojsk do Remeše a dodal: „Situace v Praze bude kritická, jestliže tam americká armáda nedorazí nejpozději v poledne.“

Celé pondělí Vlasovci v Praze bojovali. V centru útočil pouze 1. pluk, ulicemi ho vedli čeští průvodci. Rusové pronikli na Vinohrady, do Strašnic, Vršovic a části Pankráce – vždy na dvě tři hodiny a pak pokračovali dál. Prapory 4. pluku obsadily Petřín, kam převezly část děl od Zlíchova, a zčásti Hradčany. Vojáci 3. pluku odešli z Ruzyně, aby zaútočili proti Dejvicím.

Londýn na žádost vojáků neodpověděl. Zato sdělil, že dnes je krajně nepříznivé počasí pro shození zbraní, dešifroval Klemeš. Zítra má být lépe, má odstartovat 24 letadel, které shodí zbraně a střelivo pro 2 400 mužů. Současně s nimi přiletí českoslovenští parašutisté v uniformách – členové skupin Chromium a Churchmann.

Moskva zakázala americkou pomoc

Ovšem zakrátko dostal Klemeš šokující zprávu: „S přísunem zbraní už nepočítejte.“ Důvod londýnská ústředna nemohla oznámit, zřejmě to tam také nikdo nevěděl. Po válce byla tato otázka příliš delikátní, než aby ji někdo zkoumal. Linie dotyku vojsk dohodnutá s Moskvou nepochybně platila i pro vzdušné operace. Ale proč tedy nepřiletěla letadla se zbraněmi a výsadkáři od východu?

Přesto na italské základně v Bari přípravy k naložení deseti těžkých amerických strojů B-24 pokračovaly. V pondělí však bylo nad Itálií špatné počasí. Teprve v úterý časně ráno mohla letadla startovat. Avšak nad Alpami dostala rozkaz: „Vraťte se na základnu!“

70 okamžiků druhé světové války

Sověti striktně trvali na tom, že v jejich operačním prostoru se nesmějí pohybovat žádná cizí letadla. Ani ta, která by mohla ulehčit situaci povstalců.

V pondělí časně zrána vyslal Buňačenko svého pobočníka kapitána Rostislava Antonova s dopisem k Frankovi. Jeho kopii přinesl Antonov generálu Kutlvašrovi. Ruský generál vyzýval říšského ministra, aby kapituloval.

Ovšem ve stejné chvíli Česká národní rada na nátlak komunistů vedených nesmlouvavým Smrkovským pomoc Vlasovců odmítla. Prohlášení, kterým označuje jejich boje za „vlastní záležitost těchto jednotek“, však nechtěl rozhlas přijmout. Místo toho dál seznamoval posluchače s hrdinnou účastí vojáků ROA v bojích.

Pattononovy tanky jsou dosud u Rokycan a z Berouna vyjely k vyjednávání, tvrdily telefonické zprávy. Rozhlas neustále žádal o pomoc rusky, anglicky, francouzsky.

Někteří členové ČNR propadali zoufalství. Spojenci prý nemají jednotný názor na to, kdo má Československo obsadit. Patton se vrátil. A Rusové do Čech nepostupují.

Okolo 11. hodiny přišla zpráva, že Berounem projely vozy amerických parlamentářů. Džípy a několik tanků s bílými hvězdami na kapotách a s vlajícím bílým praporem míjely jásající české obyvatele a udivené německé vojáky včetně části divize SS. Někteří Němci se jim chtěli vzdát, ale vojáci uhánějí dál.

V 18 hodin jednali na velitelství Bartoš velitel 1. pluku ROA podplukovník A. Archipov a jeho pobočník nadporučík Sokolov se zástupcem generála Kutlvašra plukovníkem Františkem Heřmanem. Domlouvali se na tom, že Vlasovci druhý den vyčistí centrum města.

Komunisté proti Vlasovcům

Smrkovský potkal na chodbě kapitána Antonova. Ostře mu vyčetl, že Vlasovci přišli na pomoc Praze.

Komunistický politik tvrdil, že se jich o pomoc nikdo neprosil. „Štáb povstání není český národ a jeho vláda. To je pouze vojenské velitelství, které mohlo pro dosažení vojenských cílů použít všech prostředků. My jsme představitelé českého národa, my jsme vaši pomoc nežádali a nechceme spolupracovat se zrádci vaší vlasti a s německými žoldnéry (...) Vaše velení zřejmě počítalo s naší podporou, ale mělo by vám být jasné, že jste pro nás stejní nepřátelé jako Němci.“

Povstání, den po dni

4.5. - 9.5.1945

Generál Patton slíbil, že zavolá z pražské telefonní budky.
Jedním se symbolů pražského povstání je barikáda.

Do Smrkovského obviňování zasáhl Kutlvašr a snažil se zmírnit účinek jeho slov.

O spolupráci s ROA diskutovali členové ČNR. Tento orgán nakonec komunisty přehlasoval a pomoc Vlasovců přijal. Po delším jednání uzavřely obě strany rovněž písemnou dohodu. „ČNR děkuje generálu Vlasovovi a jeho vojskům, že na výzvu rozhlasu přišli na pomoc bojujícímu pražskému lidu. Bylo rozhodnuto, že tam, kde vlasovské útvary operují samostatně, přijímají kapitulaci samostatně, a kde operují společně, přijímají také kapitulaci společně.“

Podle Stanislava Auského zachytil štáb divize telegram generálu Buňačenkovi, který podepsal jakýsi zplnomocněnec NKVD pro Československo: „Navrhuji, abyste odmítl jakoukoliv pomoc od Američanů. Praha má být ruská, ne americká.“

Američané z Berouna se objevili na Václavském náměstí v podvečer. Odtamtud je lidé odvedli na velitelství povstání Bartoš. Bylo to sedm důstojníků v čele s kapitánem Russelem Junathem Hillem.

O sedmé hodině večer s nimi začali jednat zástupci velitelství Bartoš. Američané přivezli opis zprávy o německé kapitulaci v Remeši a sdělení, že musí zůstat u Rokycan. Nic víc.

Do Bartolomějské ulice přišel znovu Archipov. Od Hilla se podplukovník ROA dověděl, že Američané do Prahy nepřijedou. Chci se pouze přesvědčit, jestli není zapotřebí dočasného zásahu, objasnil svůj úkol americký vyjednavač.

„Z vojenského hlediska je divize ROA schopna Němce zadržet,“ odpověděl Archipov. „Ale politicky je to v naší situaci vyloučené. Pro nás všechny to znamená odsouzení k smrti.“

„Protože Praha leží v pásmu sovětských operací, my musíme odejít,“ oznámil potom Rus podplukovníku Bürgerovi.

Ani československé Spitfiry nesměly vzlétnout

Zprávu o Hillově návštěvě a německé porážce předali vojáci rozhlasu. I když Praha oznámila kapitulaci už dříve na základě informace londýnské agentury Reuter, poznámka o Američanech vysílaná ve 23:15 naplnila bojovníky novou nadějí.

Českou národní radu informoval večer o schůzce s Američany generál Kutlvašr. V zápisu se dochovala pouze stručná zmínka: „Ze štábu Bartoš se hlásí, že je zde zástupce americké armády.“ A to je vše!

V pondělí večer v deset hodin telefonoval z Plzně podplukovník Sítek. Jeho Kombinovaný oddíl čekal v Plzni na souhlas k odjezdu do Prahy. Když mu vojáci, kteří byli na Staroměstské radnici, vylíčili zoufalou situaci, řekl, že za hodinu ještě zavolá. Jeho druhý telefonát však nikoho nepotěšil: „Plzeňské velitelství americké armády nesmí Praze pomoci. Eisenhower slíbil, že když Němci nesplní podmínky kapitulace a budou bojovat ještě po středeční půlnoci, pak se nebude cítit vázán dohodou se Sověty a přijede.“

V pondělí ve 23 hodin vydal generál Buňačenko rozkaz, aby se jeho pluky stáhly z Prahy. Přesto ještě v úterý ráno bojovaly s Němci, kteří si chtěli otevřít cestu na západ.

Vlasovci zachránili Prahu před oddíly SS ze západu a z jihu. Na Hrad, obsazený Němci, však nezaútočili.

„Vlasovci zastavili esesáckou skupinu Wallenstein a obsadili ruzyňské letiště,“ rekapituluje historik Stanislav Kokoška. „V tom byla jejich největší zásluha. Po odchodu Vlasovců však povstání pokračovalo dál.“

V budově inspektorátu československého letectva v Londýně se v úterý radil divizní generál Karel Janoušek se svými důstojníky. Hrbáčkův předvoj odletí nejdříve do Německa, kde se přičlení k 9. americké taktické letecké armádě, a potom usedne na letišti u Plzně. Vzápětí odlétá Janoušek do Remeše, kde sídlí Eisenhower. Tam se ke svému zděšení dověděl, že ani českoslovenští letci nesmějí nad Prahu. Rusové si to nepřejí! V úterý čtvrt hodiny před plánovaným startem dostali piloti v Manstonu piloti rozkaz vysednout ze strojů.

Některé britské noviny nestačily zachytit poslední příkaz z Remeše a ve středu psaly o tom, že českoslovenští stíhači odstartovali na svých spitfirech ku Praze.

Konec pátého dílu seriálu věnovaného Pražskému povstání. Pokračování si můžete přečíst v sobotu, nebo v knize OSUDOVÉ OKAMŽIKY ČESKOSLOVENSKA, z níž tato zkrácená a upravená kapitola pochází. První díl si můžete přečíst zde, druhý pak tady, třetí zde a čtvrtý na tomto místě.

Prohlédněte si záběry z Pražského povstání, ktré teprve nedávno odhalil archiv bývalého československého diplomata:

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 5 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 7 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...