Od 27. 11. 2019 se začne na některých vysílačích vypínat vysílání v současném standardu DVB-T a nahrazovat vysíláním v novém standardu DVB-T2. Poslední přepnutí nastane 29. 6. 2020 (podrobný harmonogram zde). Po celou dobru přechodu budou k dispozici takzvané přechodové sítě v novém standardu DVB-T2, které můžete naladit již dnes - o možnost příjmu televizního vysílání by tak neměl nikdo přijít.
I kolem přechodu na DVB-T2 se objevila řada dezinformací, které někdy vycházejí z neznalosti, jindy jsou tvořeny záměrně i jako marketingový nástroj pro přilákání zákazníků. Seznamte se s nimi a nenechte se napálit.
1 Přechod je zbytečný, pouhé tahání peněz z diváků
Důvodem přechodu na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání je potřeba uvolnit vysílací pásmo 700 MHz pro mobilní datové sítě.
Pro televizní vysílání tak zbude menší šířka přenosového pásma, takže aby nebylo nutné snížit počet vysílaných TV programů, nebo zhoršit jejich technickou kvalitu, je potřeba vysílat s mnohem efektivněji, a tedy i úsporněji kódovaným obrazem v systému s vyšší přenosovou kapacitou. A to je právě DVB-T2/HEVC. Proces uvolnění vysílacího pásma je koordinovaný napříč Evropou, na standard DVB-T2 se přechází, nebo již přešlo v mnoha zemích po celém světě.
Zároveň je třeba mít na paměti, že přínos pro diváka nebude velký. Může se zlepšit kvalita obrazu (například ČT HD v přechodové síti MUX 11 vypadá výborně i na opravdu velké obrazovce), postupně přibudou lepší interaktivní služby v hybridním HbbTV 2.0. Hlavním důvodem přechodu ovšem není vylepšení televizní služby, ale technická nutnost.
2 Přechod se týká všech
Ne. Přechod se týká „jen“ 60 % domácností (podle výzkumu společnosti Nielsen Admosphere) - tedy těch, které televizní signál přes digitální pozemní vysílání aktivně přijímají. A to jen pro ty, jejichž televizor si s novým vysíláním neporadí, nebo již nemají vhodný set-top-box.
Pro ty, kteří televizní vysílání sledují prostřednictvím kabelové televize, satelitu, či pomocí IPTV/OTT internetového vysílání, se nemění vůbec nic.
3 Musím si koupit nový televizor
Nemusíte. Starší a staré televizory, které nemají potřebný DVB-T2/HEVC tuner, můžete doplnit vhodným set-top-boxem, ty nejlevnější seženete již za 550 korun. A jak jsme v našem testu ukázali, s některými set-top-boxy lze DVB-T2 vysílání dostat třeba i na Teslu Color Oravan 2, kterou dnes častěji než v domácnostech potkáte na sběrných dvorech nebo ve sbírkách historické techniky.
Pokud jste svůj televizor koupili v posledních dvou letech, je velká šance, že je DVB-T2/HEVC tunerem vybaven, a mimo přeladění kanálů v menu vás tedy nic jiného nečeká. Seznam Českými Radiokomunikacemi certifikovaných TV přijímačů naleznete na webu DVBT2Ověřeno.
Pokud váš přístroj mezi certifikovanými chybí, neznamená to nutně, že si s novým vysíláním neporadí - jen to musíte ověřit ve specifikaci výrobce (musí mít DVB-T2 tuner s dekódováním h.265/HEVC). A nebo na většině území jednodušeji, můžete zkusit naladit DVB-T2 kanály přechodových sítí. Poznáte je tak, že za názvem stanice bývá uvedeno „T2“. Pokud je naladíte, jste připraveni. Pokud ne, přístroj DVB-T2 neumí, nebo patříte mi těch několik desetin procenta populace, kam přechodové sítě zatím nedosáhnou.
Jinou možností je přechod na jiný způsob příjmu televizního vysílání, například IPTV/OTT internetové vysílání, kabelovou televizi, nebo třeba satelit. Ale je nutné počítat s tím, že jde o placené služby a zpravidla je k nim potřeba přikoupit či pronajmout přijímací zařízení.
4 Budu potřebovat novou speciální anténu pro DVB-T2
Pro příjem DVB-T2 vysílání není výměna antény schopné příjmu současného DVB-T vysílání potřeba. Nic jako speciální anténa pro DVB-T2 neexistuje, takové označení je pouze trik na zákazníka.
Platí to i v případě aktivních antén se zesilovačem, ty nejčastěji pracují v rozsahu 470 - 790 MHz (21. - 69. kanál), do kterého patří i spektrum budoucích DVB-T2 sítí.
Kde menší úpravy na anténním systému potřeba budou, jsou společné anténní rozvody bytových domů. Zde bude potřeba vyměnit některé kanálové vložky, ale není to nijak zásadní investice.
Komplikace může nastat u těch diváků, kteří se v minulosti potýkali s rušením od LTE vysílačů mobilních sítí. Ve chvíli, kdy v uvolněném 700 MHz pásmu začnou vysílat datové mobilní sítě, se problém může vrátit. Podle informací Marcela Procházky z ČRa to již řeší ČTÚ, řešením bude doplnění stávajících filtrů pro pásmo 800 MHz tím pro 700 MHz (nebo nahrazením filtry pro obě pásma).
5 Pokud můj televizor neumí DVB-T2, nemusím za něj po vypnutí DVB-T platit koncesionářské poplatky
Není tomu tak. Podrobně jsme to rozebrali ve článcích Rozuzlení: Platit je třeba za každý televizor. Výjimku má snad jen IPTV a předcházejícím Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky. Takže zde jen zopakujeme: podle současné legislativy není ve vztahu k platbě koncesionářských poplatků podstatné, zda televizor umožňuje příjem televizního vysílání ve vámi zvolené přenosové technologii.
6 Další přechod bude za pár let
V současnosti zaváděné DVB-T2 vysílání má být neměnným standardem přinejmenším do roku 2030. Jedenáct let je ve světě technologií hodně, takže v tuto chvíli přemýšlet nad otázkou nástupce nedává příliš velký smysl.
Čtěte více ...... o televizorech blízké budoucnosti. |
Roli v dalším postupu bude hrát mnoho faktorů. Například zájem o lineární televizní vysílání - bude mít další generace chuť sledovat pořady v časech určených televizní stanicí, nebo podle svého uvážení? Nebo poptávka diváků - bude již 4K rozlišení standardem? Nebo poptávkou televizních společností - budou chtít pomocí pozemního vysílání nabídnout více kanálů? Nebo technickými možnostmi - kam pokročí kodeky pro kompresi videa?
Lze předpokládat, že vývoj proběhne i v rámci samotného DVB-T2/HEVC, počítá se s dalším zvýšením efektivity kódování, které by usnadnilo spuštění UHD kanálů. Otestováno je i vysílání ve vysokém dynamickém rozsahu HDR (standard HLG, tj. Hybrid Log Gamma, vyvinutý ve spolupráci televizních společností BBC a NHK).
7 Nejvýhodnější je přechod na satelitní příjem
Toto je informace, kterou se snaží razantně tlačit společnost M7 Group, provozovatel placené satelitní služby Skylink. České Radiokomunikace se ve věci klamavé reklamy obrátily na Městský soud v Praze a ten již vydal předběžné rozhodnutí, podle kterého má M7 Group zavádějící informace ze svého webu odstranit.
Příkladem může být cenové srovnání příjmu satelitního a terestického vysílání - za vybavení pro DVB-T2 příjem utratíte minimálně 700 korun (ve skutečnosti 550 korun, ale to je detail), za satelitní komplet korunu. Problém je v tom, že nabídka platí při uzavření závazku na 24 měsíců, což při současné akční ceně znamená útratu 3 000 Kč během příštích tří let. Což je více než čtyřnásobek oproti DVB-T2 příjmu, kdy zaplatíte jen set-top-box a pak koukáte bezplatně.
Ano, v nabídce Skylinku je více televizních programů a doplňkové funkce včetně archivu pořadů, ale kdo chce jen pokračovat v příjmu volně šířených programů, pro toho je přechod na DVB-T2 cenově výhodnější.