V rámci konference Letecké operační skupiny při Královské aeronautické společnosti připravil Bill Read panelovou diskusi leteckých expertů, kteří se vyjádřili k některým skutečnostem záhadného zmizení letadla malajsijských aerolinií.
Vše o letu MH370Odpovědi na podstatné otázky, nejčastější spekulace.
 Boeing 777-200 společnosti Malaysia Airlines. Právě tento stroj se na začátku března ztratil nad Jihočínským mořem.  Pravděpodobná trasa ztraceného Boeingu 777 malajsijských aerolinií.
|
Připomeňme, že letadlo zmizelo v noci 8. března při letu z Kuala Lumpuru do Pekingu, kdy se zhruba po hodině letu odmlčelo a prudce změnilo kurz na západ a pak následně zmizelo. Dodnes se neví, kam přesně letadlo letělo a kde havarovalo, případně přistálo. Hledá se především v jihovýchodní části Indického oceánu, západně od pobřeží Austrálie. Tři týdny po havárii již malajsijské úřady připustily, že se zmizení letadla možná nikdy nepodaří objasnit.
Experti se na panelové diskusi pokusili potvrdit, či vyvrátit jednotlivé teze, jak ke zmizení mohlo dojít a vyjádřili se k jednotlivým informacím, které jsou veřejně známé. Dodejme, že vyšetřování zmizení provází řada nepřesností a komplikací a malajsijské úřady jsou pod tvrdou kritikou.
Panelové diskuse se zúčastnili piloti, zástupci aerolinek a výrobců letadel a také zástupci regulačních a dozorových orgánů. Výsledky diskuse tak lze považovat za relevantní.
Co způsobilo vypnutí transpondéru?
Asi nejpodstatnějším bodem je vysvětlení, jak je možné vypnout komunikační systém ACARS, který odesílá z letadla technické a provozní informace pozemním stanicím. A to buď přes rádio, nebo přes satelit. Informace mohou být automatické, nebo je lze poslat i manuálně. Vypnutí systému, ke kterému u ztraceného letadla došlo, je podle expertů možné, ale vyžaduje určitou znalost elektroniky letadla a nelze jej provést z kabiny pilotů. Systém se nachází v oddílu s elektronikou letadla mimo pilotní kabinu.
Naopak vypnutí odpovídače, který identifikuje letadlo na sekundárním radaru, možné je, a to přímo z pilotní kabiny. Odpovídač se běžně vypíná po přistání.
Z výše uvedeného experti v panelové diskusi vyvodili, že vypnutí systému ACARS bylo pravděpodobně záměrné, a tudíž je pravděpodobné, že za zmizením letadla byl buď únos, nebo sebevražda.
Dekomprese působí nepravděpodobně
Dekompresi letadla experti nevylučují. Je to možné, ale pochybují, že kdyby k tomu došlo, že by se posádka nesnažila poslat nouzový signál. Času by na to měla dost, piloti mají kyslíkové přístroje, palubní personál taktéž. Pokud by k dekompresi došlo, nad každým sedadlem pasažérů automaticky vypadne kyslíková maska.
Pokud by k dekompresi došlo v obvyklé letové hladině 11 000 metrů, tak bez masek by lidé v letadle vydrželi zhruba minutu, následně by došlo k úmrtí, nebo k nevratnému poškození mozku. Kyslíkové masky pasažérů dokážou dodávat kyslík po dobu patnácti minut a kyslíkové bomby pilotů a posádky s čistým kyslíkem nebo speciální směsí poskytnou ještě delší dobu. Dekomprese v každém případě nevysvětluje vypnutí systému ACARS.
Otrava ani požár příliš nevysvětlují
Královská aeronautická společnostPatří k nejstarším profesním organizacím svého druhu. Už od roku 1866 sdružuje profesionály, odborníky a příznivce vzduchoplavectví. |
Intoxikace posádky je taktéž nepravděpodobná, opět nevysvětluje vypnutí systému ACARS a i v tomto případě by měla posádka vyslat nouzový signál.
Experti vylučují i požár na palubě. Ten by sice mohl zapříčinit vypnutí komunikačních systémů, pokud by se rozšířil v oddíle s elektronikou. Ale pak je nepravděpodobné, že by letadlo dokázalo dál letět tak dlouho, jak pravděpodobně letělo.
Únos nebo sebevražda dávají smysl, ale nevysvětlují vše
Naopak únos experti nevylučují, ale dodávají, že výsledek, kterým je ztracené letadlo, pravděpodobně havarované v naprosto odlehlé oblasti oceánu, neodpovídá důvodům, pro který se letadla obvykle unášejí. Ale samozřejmě mohlo dojít k nějakým komplikacím a případný únos se nepovedl.
Únos jedním nebo oběma piloty opět možný je, ale experti uvádějí, že je velmi zvláštní, že i při případné sebevraždě letělo letadlo tak dlouho a tam, kam pravděpodobně letělo.
Na otázku, zda za vypnutím komunikačních systémů může být srážka s ptákem, odpověděli experti negativně, naopak požár, technická závada, ztráta energie nebo sabotáž možnými příčinami být mohou. Ale opět s výhradami uvedenými výše. Přístup do oddílu s elektronikou není jednoduchý a dotyčný by se musel v systémech letadla vyznat. Požár pak nevysvětluje další dlouhý let letadla.
Mohli si cestující něčeho všimnout? Těžko
V médiích často zmiňovaná možnost, že by cestující mohli sami upozornit na změnu směru letu letadla, experti vylučují. Letadlo sice bylo vybaveno zábavním multimediálním systémem (tzv. IFE) v každém sedadle, kde se zobrazuje i mapa letu. Jenže systém lze poměrně snadno vypnout a navíc je pravděpodobné, že i kdyby si cestující změny směru letu všimli, tak nad oceánem by stejně nedokázali dát jakkoliv vědět. Mobily nemají signál ani v letové hladině a ani nad mořem. Zbývá jediná možnost, kdy letadlo (zřejmě) chvíli po změně směru letu chvíli letělo poměrně nízko nad malajskou pevninou. Žádný záznam z alespoň přihlášení mobilu pasažérů do sítě se však nenašel.
Stále je pak nutné kalkulovat s tím, že pasažéři a posádka mohli být paralyzováni. Samotné letadlo po dekompresi dokáže letět dál, dokud mu nedojde palivo.
Černá skříňka nejspíš obsahuje odpověď, pokud se ale najde.  Černá skříňka - havarijní zapisovač CARE vyrobený ve firmě Speel Praha. Všimněte si zejména stříbrného válečku s nápise Teledyne Benthos. To je onen akustický maják, kterým je zřejmě vybaven i zmizelý Boeing z letu MH370. |
Z dalších otázek, které experti na panelové diskusi řešili, vyplývá, že letové zápisníky CVR a FDR nelze vypnout ani jejich data upravovat. Podstatné však je, aby se je podařilo najít. Což se zatím nedaří, protože se ani neví, kde letadlo skončilo.
Jelikož letadlo vysílalo servisní zprávy na satelit (ale bez dat, proběhlo jen potvrzení přihlášení) ještě osm hodin po startu, řešil se i dotaz, zda letadlo tyto údaje mohlo vysílat po nehodě na zemi nebo na moři. Experti tvrdí že nikoliv, což je vcelku logické a tudíž letadlo opravdu letělo tak dlouho. Respektive by muselo někde normálně přistát.
Řešila se i situace, kdy letadlo doletí na poslední zadaný waypoint (navigační bod) a další trasa není zadána. Tento dotaz je důležitý, protože letadlo po změně směru letu (pravděpodobně - podle informací malajsijských úřadů) letělo přes několik navigačních bodů, poslední zaznamenaný leží v Andamanském moři a letadlo na něj přiletělo z jihu a mělo severozápadní kurz. Experti uvádějí, že existují dvě možnosti, jak by se letadlo v této chvíli zachovalo: buď bude pokračovat v kurzu, nebo začne kroužit okolo posledního navigačního bodu. Což nevysvětluje, že zmizelý boeing následně pravděpodobně letěl na jih, ani jedna z variant tedy neplatí.
Letadla by měla neustále informovat alespoň o poloze, levné to ale nebude. |
Závěrem experti uvádějí, že samozřejmě je možné, aby se data z letadla a z černých skříněk odesílala v reálném čase už za letu, ale je to drahé a musely by se upravit tisíce aktivních dopravních letadel. Minimálně by však bylo vhodné, kdyby letadla posílala aeroliniím data o poloze.
Taktéž by se měla vylepšit komunikace a spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, na což se v případě zmizelého Boeingu všeobecně naráží. Spolupráce byla v tomto případě dosud velmi špatná. To samé pak platí i pro komunikaci mezi civilními letovými orgány a armádami.
