Málokterá technologie posledního půlstoletí změnila zajetý řád tak důkladně, jako právě celosvětová informační síť. U příležitosti 25. výročí přinášíme povrchní přehled toho, jak internetový svět začal a čím žil. A pokud chcete zjistit něco do hloubky, klikněte na uvedené hypertextové odkazy.
1974 Protokol TCP/IP odstartoval internet, vzpomíná "otec"
Ještě než mohl světlo světa spatřit web, musel vzniknout protokol pro robustní komunikaci po decentralizované počítačové síti. Nejúspěšnější byl nakonec balíčkovací protokol TCP/IP, který "umožnil přenos informace jakoukoli technologií, která má nenulovou šanci na úspěšný přenos dat". Rozhovor s Vintonem Cerfem, přezdívaným "otec internetu", patří mezi naše oblíbené zážitky. Snad proto, jak nadšeně umí vyprávět o minulosti i budoucnosti informační dálnice a "ovlivňování laviny".
1989 Skromný návrh v CERNU změnil svět, z vynálezce je rytíř
Na návrhu "Informačního systému umožňujícího hypertextové propojování informací" pracoval Tim Berners-Lee větší část 80. let. V březnu 1989 vytvořil koncept, který je dnes považován za přelomový. Poslal kolegům oběžník. Nikdo nereagoval. Zeptal se tedy kolegy, co má udělat pro to, aby získal nějakou odezvu. "Mohl bys poslat oběžník," navrhl tehdy dotyčný. "Jestli jsem někdy dostal znamení, že opravdu potřebujeme nový systém komunikace, pak to bylo právě v ten moment," vzpomíná Tim Berners-Lee. Za svůj objev získal řadu ocenění, včetně pasování na rytíře.
Za klíčovou vlastnost webu považuje jeho vynálezce absenci jednoho centra: "Některé populární služby mají téměř monopolní postavení. Přestože to může mít i pozitivní dopady, nesmíme zapomínat na nebezpečí koncentrované moci, která může v důsledku vytvořit velmi křehkou infrastrukturu." Naopak nepořádek a decentralizovanost podle něj vedou k lepším inovacím a zajímavějšímu vývoji.
2010 Nové zabezpečení DNS a "klíče od internetu"
Jedna z "děr" webového systému spočívala v absenci zabezpečení DNS a možném podvržení (dělali jsme si z toho legraci i my). V roce 2010 se organizaci ICANN konečně podařilo internet lépe "zamknout" - a klíče od internetu dostali vybraní odborníci. Mezi nimi i Čech, který nám ceremonii zamykání popsal.
S některými problémy bohužel ani zabezpečené DNS nepomohlo - jako třeba když si k sobě Čína přesměrovala internet skoro z celého světa.
2011 Důchodkyně šla "na dřevo" a odřízla od internetu dva státy
Některé zprávy bychom si nevymysleli, i kdybychom chtěli. Třeba tu o paní Hajastan Šakarianové, která vlastníma rukama odřízla od internetu velkou část uživatelů v Arménii a Gruzii. Podobně populární byla snad jen zprávička o tom, že v JAR je rychlejší poslat poštovního holuba než e-mail.
1980 - 2012 "Pravěký internet" přežíval docela dlouho
I v době, kdy www běžel na plné obrátky, přežíval vedle něj i "pravěký" systém Minitel. Terminály byly oblíbené hlavně v jeho rodné zemi - Francii.
V době své největší slávy měl přes 25 milionů uživatelů. Teprve v létě 2012 se linky odebraly do výslužby.
Neustále Souboj prohlížečů pokračuje
Když jsme v roce 2008 otestovali prohlížeče, patřil Google Chrome mezi naprosté nováčky. O necelých pět let později se stal prohlížečem s největším podílem mezi uživateli, o kterýžto titul po více než desetiletí připravil Internet Explorer od Microsoftu. Přestože prohlížečové války už nejsou tak ožehavým tématem jako před deseti lety, pořád je to divoké. Válka se nyní přesouvá i na mobilní telefony a souboj mobilních operačních systémů.
Boj o soukromí Vadí vám, že vás sledují?
Případ SnowdenODHALENÍ: Zprávu vynesl bývalý technik CIA POTVRZENÍ: Bývalí agenti NSA podpořili Snowdena SLEDOVÁNÍ: NSA sleduje prakticky vše, co děláte na internetu SABOTÁŽ: NSA se aktivně podílela na oslabení šifer ROZPOČET: Tajné služby mají rozpočet jako celá ČR |
I díky Edwardu Snowdenovi, bývalému technikovi NSA a CIA, se nyní do popředí veřejné debaty o internetu dostala cenzura, šmírování a soukromí na internetu. Odborníky - včetně již zmíněného vynálezce webu - děsí především to, že se tajné služby aktivně podílely na oslabení oblíbeného šifrování RSA.
Otázkou ale zůstává, zda na tom běžným uživatelům internetu skutečně záleží. Mnoho jich zastává názor: "Kdo nedělá nic špatného, nemusí se šmírování bát, protože nemá co skrývat". To je ale úvaha zcestná - do centralizované šmírovací databáze mohou mít kromě "oprávněných" dozorců přístup i nepřátelé, nemluvě o tom, že může dojít ke změně moci a pravidla toho, co je možné a co ne, se mohou velmi rychle změnit.
Většina lidí je ale schopna soukromí bez mrknutí oka vyměnit za pohodlí, což je také nejčastější důvod pro to, aby nad debatami o budoucnosti internetu mávli rukou. Přitom to, jak se nastaví pravidla v následujících letech, může mít podle vynálezce webu zásadní důsledky pro to, zda půjde o nástroj kontroly, nebo svobody, o nástroj inovace, nebo tupé zábavy.